Evropská komise ignoruje hněv Maďarska a Slovenska kvůli omezení ruské ropy

Evropská komise čeká na další podrobnosti od Slovenska a Maďarska ohledně jejich situace v zásobování ropou, než podnikne další kroky ve sporu ohledně sankcí Kyjeva proti ruské ropné společnosti Lukoil, která i přes dvouletou válku nadále dodává ropu do těchto zemí přes Ukrajinu.

Evropská komise uvedla, že v Maďarsku ani na Slovensku nehrozí „okamžité riziko“ nedostatku ropy, přestože tyto dvě země minulý měsíc vyjádřily nespokojenost s rozhodnutím Ukrajiny uvalit sankce na ruského dodavatele Lukoil, který přes válkou zasaženou zemi exportuje ropu do obou států.

Zatímco EU jako celek usiluje o diverzifikaci svých dodávek ropy a plynu mimo Rusko, tyto dvě východní země nadále odebírají ropu prostřednictvím sovětského ropovodu Družba. Ukrajinský krok přiměl Budapešť a Bratislavu požadovat intervenci od Komise.

„Sankce uvalené Ukrajinou na Lukoil neovlivňují probíhající operace tranzitu ropy přes Družbu prováděné obchodními společnostmi, pokud Lukoil není bývalým vlastníkem ropy,“ řekl mluvčí Balazs Ujvari novinářům.

Odkázal na dnešní schůzku mezi komisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem a ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, kde byla tato záležitost podrobně projednána. „Služby Komise čekají na podrobnou odpověď od Slovenska a Maďarska, která by nám umožnila potvrdit, že tomu tak skutečně je,“ dodal Ujvari.

Podle prohlášení ukrajinské vlády označil Šmyhal kroky těchto dvou členských států EU za „vysoce politizované a manipulativní“.

„Jsme přesvědčeni, že skutečnou hrozbou pro tyto země je Rusko, které se snaží vyhnout spravedlivým sankcím prostřednictvím energetického vydírání,“ řekl Šmyhal. „A jsme vděční Evropské komisi za její politiku omezování ruských energetických zdrojů a podporu zemí EU, které aktivně diverzifikují své energetické toky.“

Evropská komise uzavřela, že „naléhavé konzultace nejsou v této chvíli nezbytné“, protože její předběžná analýza naznačila, že chybějící objemy ropy od Lukoilu byly nahrazeny jinými dodavateli přes stejný ropovod.

Na otázku, zda tato situace pravděpodobně přetrvá i během nadcházející zimy, mluvčí odpověděl: „Nejsme v bodě, kdy bychom prováděli dlouhodobější analýzu, zabýváme se okamžitými obavami o bezpečnost zásobování, což bylo také konkrétně vyzdviženo těmito dvěma zeměmi.“

Pouze asi 3 % evropských dodávek ropy nyní pochází z Ruska, uvedl jeden z úředníků, a dodal, že alternativní trasa ropovodu přes Chorvatsko má dostatečnou rezervní kapacitu k uspokojení potřeb obou zemí.

Slovensko a Maďarsko minulý týden napsaly Evropské komisi s žádostí o zásah v rámci Dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, podepsané před deseti lety s cílem prohloubit politické a obchodní vztahy, což je považováno za první krok k eventuálnímu členství v EU.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szíjjártó před dvěma dny (30. července) uvedl, že nedostatek odpovědi od Evropské komise do té doby naznačuje, že Brusel je buď „tak slabý, že není schopen“ bránit zájmy dvou členských států proti kandidátské zemi, nebo že celé omezení ropy bylo „vymyšleno“ Evropskou komisí s cílem „vydírat“ dva „pro-mírové“ státy, které odmítají umožnit dodávky zbraní na Ukrajinu.

Spor přichází v době rostoucí diplomatické napětí mezi Bruselem a Budapeští. Po měsících využívání svého veta v Radě EU k oddálení sankcí proti Rusku a blokování pomoci EU Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán vyvolal rozhořčení, když během prvních týdnů svého předsednictví mezivládních jednání uskutečnil jednostrannou „mírovou misi“ do Moskvy a Pekingu.

Szíjjártó minulý týden v rozhovoru pro maďarskou televizní stanici ATV varoval, že dokud nebude otázka tranzitu ropy vyřešena, Maďarsko bude nadále blokovat 6,5 miliardy eur vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím Evropského mírového nástroje.