Evropské ceny zemního plynu zaznamenaly prudký nárůst

Evropské ceny zemního plynu v listopadu zaznamenaly prudký nárůst, což opět odhaluje zranitelnost regionu v oblasti energetiky. Klíčový evropský benchmark, nizozemský Title Transfer Facility (TTF), vzrostl tento měsíc o 16 %, což posunulo ceny na úroveň blízkou hodnotám z října 2023. Hlavními důvody jsou kombinace geopolitických napětí, pokles výroby z obnovitelných zdrojů a nečekaně chladné počasí, které zvýšilo poptávku po vytápění. Subzero teploty zasáhly severozápadní Evropu i severovýchod Spojených států, což vedlo k intenzivnímu využívání plynových elektráren, zatímco větrná energie zaznamenala pokles produkce. Tyto faktory přispěly k tomu, že zásoby plynu v Evropě poprvé v letošním roce klesly pod 90% kapacitu. Přestože zásobníky zůstávají relativně plné, obavy z jejich vyčerpání přidaly cenám na TTF geopolitickou prémii.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dále zvyšuje nejistotu na trhu. Minulý týden Gazprom nečekaně přerušil dodávky plynu do Rakouska, což vyvolalo paniku ohledně dalších možných výpadků. Navíc se blíží konec roku, což přináší riziko vypršení tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento klíčový plynovod dodává přibližně 5 % evropské poptávky, a pokud nedojde k nové dohodě, země střední a východní Evropy by mohly čelit vážným výpadkům v dodávkách, zejména během nejchladnějších měsíců. Přestože podíl ruského plynu na evropském trhu je nyní relativně malý – přibližně 14 miliard kubických metrů ročně oproti celkové poptávce 370 miliard – jakékoli další omezení by mohlo způsobit výrazné problémy během špičkové spotřeby.

Analytici varují, že pokud se situace nezlepší, ceny plynu by mohly v nejhorším scénáři vystoupat až na 77 eur za megawatthodinu. Taková úroveň by přinutila mnoho průmyslových podniků přejít na alternativní zdroje, například naftu, což by dále zvýšilo ekonomické napětí. Podle odhadů by letošní zimní období mohlo být chladnější než to loňské, což by ještě více zatížilo zásoby. Navíc koncem března 2025 by zásoby plynu mohly klesnout na pouhých 40 % kapacity, což je výrazně méně než 53 % dosažených v březnu 2024.

Rostoucí ceny zemního plynu mohou mít významné ekonomické dopady. Zvýšené náklady na energie zatíží domácnosti i průmysl, což by mohlo zpomalit ekonomické oživení a zároveň zvýšit inflaci. Energeticky náročné sektory se mohou potýkat s problémy s konkurenceschopností ve srovnání s regiony, kde jsou energie levnější. Zároveň se zvyšuje tlak na evropské politiky, aby podporovali obnovitelné zdroje a snižovali závislost na fosilních palivech. Současná situace opět ukazuje, že diverzifikace energetických zdrojů je klíčová pro dlouhodobou stabilitu trhu.

Přesto je třeba zdůraznit, že i přes aktuální růst zůstávají evropské ceny plynu výrazně pod rekordními hodnotami z léta 2022, kdy TTF dosáhl téměř 350 eur za megawatthodinu. Tehdy byla energetická krize na svém vrcholu, což vedlo k mimořádným ekonomickým problémům napříč Evropou. Otázkou zůstává, zda se Evropa dokáže v nadcházejících měsících vypořádat s výzvami, které přináší geopolitická situace a stále napjatý trh s energiemi. Vývoj cen bude nadále ovlivňovat nejen počasí, ale také rychlost adaptace na obnovitelné zdroje a schopnost politických lídrů reagovat na měnící se podmínky.

Dalším významným faktorem, který by mohl ovlivnit budoucí vývoj cen, je zpoždění projektů na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG). Zpoždění v dodávkách LNG by mohlo zvýšit tlak na evropské zásobníky, zejména pokud dojde k neočekávaně vysoké poptávce v Asii nebo k dalšímu poklesu produkce z obnovitelných zdrojů. V takovém scénáři by se Evropa mohla dostat do situace, kdy by musela soutěžit s asijskými zeměmi o dodávky LNG, což by ceny dále potáhlo nahoru.