Evropské HDP se zotavuje

Růst HDP evropských zemí roste, ale stále výrazně zaostává za Amerikou. Pokud vynecháme Irsko, kde národní statistiky zkreslují nadnárodní společnosti minimalizující své daňové povinnosti, HDP EU od roku 2019 vzrostl asi o 3 % ve srovnání s 9% nárůstem v Americe.

Přesto se výhled evropské ekonomiky nepochybně zlepšuje. Data zveřejněná 15. května ukázala, že eurozóna v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 %. Ačkoli jde o skromný nárůst, je to první významný růst za šest po sobě jdoucích čtvrtletí a stačilo to na to, aby se měnový blok dostal z recese. Téhož dne Evropská komise zlepšila své prognózy růstu EU pro rok 2024. „Věříme, že jsme překonali obtíže,“ prohlásil s nadšením Paolo Gentiloni, úředník komise.

Inflace byla také zkrocena. Údaje zveřejněné 17. května ukázaly, že roční míra růstu cen v eurozóně zůstala v dubnu stabilní na úrovni 2,4 %, což je jen o málo více než cíl Evropské centrální banky (ECB) ve výši 2 %. Jádrová inflace, která vylučuje volatilní ceny potravin a energií, klesla z 2,9 % na 2,7 %, což znamená, že dezinflace je způsobena více než jen kolapsem cen plynu, které klesly na přibližně čtvrtinu úrovně, kterou dosáhly v roce 2022. Povzbudivé je, že toho bylo dosaženo bez nárůstu nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v EU byla v prvním čtvrtletí tohoto roku 6,1 %, což je jen mírně nad nejnižší úrovní od přelomu tisíciletí.

Jih kontinentu, tradičně zaostávající rostl rychleji než sever, přičemž Itálie překonala jak Francii, tak Německo. Částečně je to díky fondu obnovy EU, který byl spuštěn v době vrcholu pandemie Covid-19, ale stále pumpuje prostředky. Jižní Evropa také dosahuje lepších výsledků, když je inflace o něco vyšší, protože rostoucí ceny činí těžké dluhy snesitelnějšími. Mezitím severní Evropa více trpěla vyššími cenami plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

S menšími problémy s inflací může měnová politika nyní podpořit evropské oživení. Několik centrálních bank na kontinentu již snížilo úrokové sazby. Maďarsko, které začalo zvyšovat sazby dříve než většina zemí, je nyní snížilo sedmkrát. V České republice sazby klesly z 7 % v prosinci na 5,25 %. Švédská Riksbank, barometr pro ECB, snížila sazby poprvé 8. května. Trhy očekávají, že ECB sníží svou klíčovou sazbu třikrát letos, počínaje 5. červnem. Naopak se očekává, že americká Federální rezervní banka sníží sazby jen jednou.
Firmy využívají tento transatlantický rozdíl. Prodeje „reverse yankee“ dluhopisů, což je eurové dluhové financování prodávané americkými emitenty, vzrostly. Podle Bank of America by, pokud bude trend prvních čtyř měsíců roku 2024 pokračovat po zbytek roku, prodeje takových dluhopisů mohly překonat 88 miliard dolarů, které byly zaznamenány v roce 2019, kdy záporné úrokové sazby v Evropě ostře kontrastovaly s post-finanční krizovou špičkou 2,5 % v Americe. Mnohé z těchto dluhopisů vydaných s pětiletou životností, nyní také potřebují refinancování. Dluh je většinou používán k financování evropských operací amerických firem.

Skutečný ekonomický vzlet by vyžadoval vyšší produktivitu a skutečné investice. Velká část oživení zatím pochází z domácí poptávky: Evropané jsou zaměstnaní a nižší ceny energií zvýšily jejich kupní sílu. Současně však produktivita, měřená HDP na pracovníka, od roku 2022 klesla. Pokud nezačne růst, Evropa se s největší pravděpodobností propadne dále za Ameriku. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že evropský HDP na obyvatele klesne z 68 % amerického v roce 2019 na 66 % do roku 2029. Kontinent se vynořil z temnoty posledních několika let. Nyní přichází těžší část.