Evropský průmysl v krizi

Evropský průmysl se v současné době nachází v zlem stavu, který je zřejmý z posledních ekonomických údajů. Srpnový průzkum PMI (Purchasing Managers' Index) naznačuje prohlubující se propad v tomto sektoru, přičemž Německo a Francie vedou v tomto nepříznivém trendu. Tento ukazatel, který slouží jako barometr pro průmyslovou aktivitu, ukazuje, že situace v eurozóně se nelepšila a že ekonomika zůstává podchlazená.

Srpnový PMI zaznamenal hodnotu 45,8, což je mírné zlepšení oproti původnímu údaji 45,6, avšak stále hluboko pod kritickou hranicí 50,0. Tato hodnota signalizuje pokračující recesi a potvrzuje, že průmyslový sektor eurozóny čelí významným strukturálním problémům. Index PMI, který se nachází v negativním terénu již od července 2022, ukazuje na přetrvávající slabost a nejistotu v tomto sektoru.
Jedním z klíčových ukazatelů, který se zhoršil, je příliv nových objednávek. Ten klesl nejrychlejším tempem v roce 2024, což naznačuje oslabení budoucí produkce. Snížená poptávka vedla firmy k nutnosti omezit nákupy vstupů, redukovat zaměstnanecké kapacity a snižovat zásoby. Tento pokles důvěry podniků, který dosáhl pětiměsíčního minima, podtrhuje stále přítomnou nejistotu, která zůstává nad evropským průmyslem.
Německo a Francie, jako největší ekonomiky eurozóny, zaznamenaly v srpnu nejvýraznější pokles průmyslové výkonnosti. Zhoršení podmínek v těchto dvou zemích je zvláště znepokojující, zatímco pouze Řecko, Španělsko a Irsko vykázaly nějaký růst. I přesto tempo zlepšení v Řecku a Španělsku zpomalilo. Celkový propad tržeb v eurozóně byl v srpnu nejhorší v tomto roce a odpovídal průměrnému poklesu zaznamenanému za posledních 28 měsíců.
Dalším důležitým faktorem je pokles nových exportních objednávek, který dosáhl nejvyšší úrovně za osm měsíců. To signalizuje slábnoucí globální poptávku po evropském zboží, což má za následek propouštění zaměstnanců v průmyslových závodech po celé eurozóně. Zaměstnanost klesá již patnáctý měsíc v řadě, což ukazuje na dlouhodobou a přetrvávající krizi v sektoru.
Rostoucí náklady na vstupy jsou dalším problémem, který přispívá k současné situaci. Výrobci v eurozóně hlásí růst nákladů na vstupy již třetí měsíc v řadě. I když tempo inflace mírně zpomalilo, ceny energií a narušení dodavatelských řetězců zůstávají vysoké. Tento nárůst nákladů způsobuje, že situace v průmyslovém sektoru se rychle zhoršuje, jak uvedl hlavní ekonom Hamburg Commercial Bank Cyrus de la Rubia. Průmyslový sektor uvízl ve slepé uličce a recese trvá již 26 měsíců.
Trhy reagovaly na tyto ekonomické zprávy negativně. Evropské akcie zahájily pondělí s poklesem, přičemž širší index Euro Stoxx 50 klesl o 0,2 % a přerušil čtyřdenní vítěznou sérii. Francouzský CAC 40 a německý DAX se snížily o 0,3 %, zatímco italský FTSE Mib klesl o 0,2 %. Španělský IBEX 35 zůstal beze změny. Hlavními poraženými mezi společnostmi v indexu Euro Stoxx 50 byly Kering, LVMH a BASF, které zaznamenaly pokles o 2,8 %, 1,3 % a 1,1 %.
Pokles byl obzvláště výrazný v cyklických sektorech a mezi firmami s významnou expozicí na čínskou poptávku. Nejistota v čínské ekonomice se nadále projevuje na globálních trzích. Rozdíl mezi Caixin a oficiálním PMI v Číně za srpen vedl k poklesu na šanghajském indexu o 1,1 % a na hongkongském indexu Hang Seng o 1,5 %. Americký akciový trh byl v pondělí uzavřen kvůli oslavě svátku práce. Na devizovém trhu euro posílilo o 0,2 % vůči dolaru a dosáhlo hodnoty 1,1070, přičemž se také zpevnilo vůči švýcarskému franku a japonskému jenu, zatímco vůči britské libře zůstalo beze změny.