Fed po dvou letech mění sazbu o čtvrt bodu

Američtí centrální bankéři dnes podle očekávání zvedli základní sazbu na dolaru do pásma 0,25 – 0,5 %. Je to první utažení měnových podmínek od listopadu 2018. Tehdy šla sazba na 2,5 %, ale od té doby buď stagnovala nebo byla snížena.

Naposledy šel Fed se sazbou dolů na přelomu února a března 2020 v reakci na vznikající pandemii COVID 19. Od té doby se sazba držela na 0,25 %, což platilo až do dnešního dne. Americký Fed má kromě hlídání cenové hladiny další cíl, kterým je péče o trh práce. Většina světových centrálních bank se zaměřuje pouze na ceny.

Trh práce se Fedu podařilo stabilizovat a dostat do blízkosti před covidových hodnot, a proto mají američtí centrální bankéři volné ruce ke zvedání sazeb. Americká inflace letos v únoru meziročně vzrostla o 7,9 %. To je nejvyšší tempo růstu cen od ledna 1982, na což Fed musí reagovat.

Fed dosud podporoval ekonomický růst v USA přímými odkupy dluhopisů, to je už ale minulostí. Tyto injekce postupně snižoval až k nule. Nízké sazby měly za cíl podporovat ekonomický růst, především spotřebu domácností a zvyšování investic. Nyní nastupuje boj s inflací, který bude nutně znamenat mírné zpomalení ekonomické aktivity.

Kombinace vysoké inflace a rostoucích sazeb bude krátkodobě znamenat zvýšený zájem o půjčky a vyšší spotřebitelský apetit Američanů, protože si budou chtít vzít úvěr ještě za lepších podmínek. Totéž nejspíš bude platit i v oblasti nemovitostí. Postupně však bude docházet k útlumu, důvodem budou právě vyšší úroky z úvěrů.

Druhým faktorem bude růst úroků z vkladů, takže drobní střadatelé budou mít po letech možnost brzdit inflaci pomocí úročených vkladů. Tyto dva efekty Fed cíluje tím, že bude utahovat měnové podmínky.

Letos by mělo dojít ještě šestkrát ke zvýšení sazeb a příští rok není vyloučeno další zpřísnění měnových podmínek. Postupně by se základní sazba měla koncem tohoto roku dostat až ke 2 %.