Filipíny a USA posilují vztahy

Na Filipínách začalo každoroční společné vojenské cvičení s názvem Balikatan, které znamená v tagalogu „rameno na rameni“. Letos se ho účastní přibližně 14 000 vojáků, z toho 9 000 amerických a 5 000 filipínských. Cvičení potrvá až do 9. května a jeho cílem je posílit obranyschopnost Filipín a zároveň upevnit spolupráci mezi spojeneckými zeměmi v indo-pacifickém regionu.

Letošní ročník je výjimečný rozsahem i scénáři – zahrnuje plnohodnotné bojové simulace, včetně obrany filipínského území proti simulovanému vnějšímu nepříteli. Vojáci budou během cvičení nacvičovat například odražení útoku na ostrov, potopení nepřátelské lodě dělostřeleckou a raketovou palbou, společné hlídky v blízkosti sporných vod a také letecký průzkum.

Do cvičení se zapojily také australské jednotky, zatímco Japonsko a další státy vyslaly vojenské pozorovatele. Klíčovým prvkem je zapojení amerického systému pro ničení lodí, který je součástí Námořní expediční jednotky. Na scénu byly nasazeny i bezpilotní námořní prostředky a speciální síly obou zemí, které budou operovat na strategických místech, jako jsou ostrovy Batanes – nejsevernější bod Filipín, jenž leží blízko Tchaj-wanu.

Velitel námořní pěchoty USA James Glynn při zahájení cvičení v Manile prohlásil, že společné schopnosti spojenců představují značnou bojovou sílu. Zároveň zdůraznil, že cílem cvičení je zajištění obrany Filipín a udržení svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku.

I když během vystoupení nebyla zmíněna Čína, kontext byl zřejmý. Napětí v Jihočínském moři roste a Peking opakovaně vznáší nároky na oblasti, které spadají do výlučné ekonomické zóny Filipín. Vzhledem k rostoucímu napětí v oblasti se přítomnost amerických sil a rozsah cvičení staly terčem ostré kritiky čínské strany.

Pekingské ministerstvo zahraničí opakovaně označilo podobné vojenské aktivity za destabilizující. Čína obviňuje Spojené státy z vyvolávání napětí a pokusů o její zadržování prostřednictvím vojenských aliancí. Navíc kritizovala přesun amerického raketového systému středního doletu na západní pobřeží Filipín, odkud je blízko k vodám Jihočínského moře.

Na to reagoval i americký ministr obrany, který během své návštěvy Manily zopakoval závazek USA chránit Filipíny podle spojenecké dohody z roku 1951. Zdůraznil však, že cílem americké přítomnosti není příprava na válku, ale zachování míru prostřednictvím síly a odstrašení.

Filipínská armáda mezitím opakuje, že cvičení není namířeno proti žádné konkrétní zemi. Podle generála Francisca Lorenza jde především o zvýšení připravenosti obranných sil a posílení schopnosti reagovat na jakoukoli eventualitu. Jeho slova potvrzují, že Filipíny chtějí být připravené čelit různým druhům hrozeb – ať už konvenčním, nebo hybridním.

Fakt, že manévry probíhají také v oblastech blízko Tchaj-wanu, přitahuje mezinárodní pozornost. I když jde o běžné cvičení mezi dlouholetými spojenci, v dnešním geopolitickém klimatu může každý podobný krok způsobit neklid a zvyšovat nervozitu v celém regionu. Filipíny však dávají jasně najevo, že nechtějí být slabým článkem v oblasti, kde se střetávají zájmy několika velmocí.

Tato rozsáhlá cvičení zároveň vysílají jasný signál o rostoucí důležitosti indo-pacifického regionu pro Spojené státy i jejich spojence. Pro Filipíny představují nejen příležitost k modernizaci ozbrojených sil, ale také potvrzení jejich strategické role v geopolitickém prostoru. V době, kdy se svět nachází v období proměnlivých aliancí a bezpečnostních výzev, je posilování partnerství mezi demokratickými státy klíčové pro udržení stability a míru v celé oblasti.