Firmy se stále častěji kloní k dynamické cenotvorbě

Dynamická cenotvorba je po celém světě stále častější. Firmy díky ní dokážou lépe pracovat s jednotlivými časovými úseky během dne. Týká se třeba nakupování letenek, zboží na e-shopech a spotřebitelé se s dynamickou cenotvorbou mohou dobře seznámit třeba i na portálech, které se věnují rozvozu jídla. Třeba ve Velké Británii takto mnohdy pracují ale i restaurace.

Trend dynamické cenotvorby se v posledních letech rozmohl hlavně ve Spojeném království. Významným hráčem v této oblasti je kupříkladu britská národní síť hospod Stonegate. Za pivo si tam totiž konzumenti ve večerních časech připlatí více, než je obvyklé, a to asi o pět procent oproti podnikové průměrné ceně piva.

Pro firmy je poměrně jednoduché, aby k zavedení dynamické cenotvorby v podniku došlo. Navíc jde o výhodný krok, který může přinést dodatečné peněžní prostředky do podnikového hospodaření. Ve chvílích, kdy je poptávka po zboží či službách vysoká, mohou společnosti své ceny jednoduše zvýšit a účtovat si o něco navíc.

V České republice se s dynamickou cenotvorbou je možné setkat třeba u poskytovatelů taxislužeb. Uber nebo Bolt díky tomu dokážou dobře reagovat na aktuální vytížení a momentální počet řidičů na silnici.

Čím dál častěji se k této strategii ale kloní třeba i portály pro rozvoz jídel, jako je kupříkladu FOODORA. Rozvozová služba Jídlo pod nos už zároveň v odpoledních časech v mnohých městech poskytuje slevu na dopravu, což je možné označit rovněž jako prvek podnikové dynamické cenotvorby. Navíc je možné předpokládat, že k něčemu podobnému se v blízké budoucnosti připojí i další – tedy i Wolt či Bolt Food.

Úplně prvními průkopníky dynamické cenotvorby ale byly v minulosti letecké společnosti. Následně ale firmy jako Airbnb, Skyscanner nebo TripAdvisor tento funkční model přejaly. O úpravách cen podle množství zákazníků a aktuálního času ví už i čím dál více spotřebitelů. Z nedávného průzkumu ve Velké Británii vyplynulo, že si toho všímá už zhruba polovina Britů a jde podle nich hlavně o gastronomické provozy.

Je patrné, že dynamická cenotvorba bude v průběhu čase stále častější, a hlavně v případě e-shopů půjde o nový standard, a to mimo jiné i díky rozmachu umělé inteligence. Pozadu však nejspíš nezůstanou ani kamenné obchody, třeba supermarkety v zahraničí stále častěji přistupují k elektronickým cenovkám, díky kterým mají provozy možnost opravovat či stanovovat ceny podle aktuální dostupnosti na skladě nebo blížícího se termínu spotřeby.

Firmy navíc mohou cílit i dle regionů a reagovat tak na místa, kde mají spotřebitelé kupříkladu ekonomické problémy. Nebo naopak se mohou uchýlit k opačnému řešení – v majetnějších ekonomických centrech své ceny naopak zvýšit.

Zároveň ale platí, že podniky by neměly zapomínat na komunikaci své cenotvorby se zákazníky. Jinak hrozí, že spotřebitelé činnost firem nepochopí a dynamická cenotvorba nebude nést své užitky. Dokonce hrozí i úplná ztráta důvěry. Podniky totiž musí pracovat na vytváření zákaznické loajality a toho docílí právě v situaci, kdy ke svým zákazníkům budou stoprocentně transparentní.