Fiskální nesrovnalosti v EU

Evropská komise formálně varovala osm svých členských zemí kvůli jejich nadměrným rozpočtovým schodkům.

Znovu zavádí kontroverzní fiskální intervenci, která byla pozastavena od pandemie. Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko byly napomenuty za nedostatečné vyrovnání rozpočtu, zatímco Rumunsko čelí vážnějším obviněním z neuposlechnutí předchozích varování EU ohledně nadměrných výdajů. Tento krok přichází v citlivém období, kdy se Francie připravuje na klíčové parlamentní volby a představitelé EU usilují o své znovujmenování a zahajuje proces, který může vést k sankcím pro zadlužené národy. Podle prohlášení eurokomisaře Valdise Dombrovskise dlouhodobé strukturální výzvy brání konkurenceschopnosti EU a očekávají se národní plány fiskálních strukturálních reforem od členských států, které snižují dluh a deficit.

V roce 2020 bylo Rumunsku Radě EU nařízeno „striktně implementovat“ kroky k nápravě jeho fiskální nerovnováhy do roku 2022, ale očekává se, že příští rok bude mít největší deficit v EU, ve výši 7 % HDP. Rumunsko je nyní jedinou zemí EU, kterou Brusel považuje za mající nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, a představitelé dříve naléhali na reformy zdanění a mezd ve veřejném sektoru, aby se pokusili napravit tuto vážnou situaci. Navzdory těmto opatřením se Rumunsko zdá být stále neschopné dodržet fiskální pravidla EU, což by mohlo vést k přísnějším sankcím a dalším požadavkům na reformy.

Další země se zdají, že těsně unikly kárání. Estonsko které má výdaji zaměřené na obranu a ostatními, jako jsou Španělsko, Finsko, Slovinsko a Česko, považovanými za mající pouze menší nebo dočasné porušení rozpočtových norem. Fiskální pravidla EU, zavedená spolu se společnou měnou v 90. letech, říkají, že nerovnováha v národních fiskálních pozicích by neměla přesahovat 3 % HDP, s celkovým dluhem udržovaným pod 60 %. Dlouho se ukázala být politicky výbušná, protože severní členské státy jako Německo a Nizozemsko nechtějí platit za to, co považují za bezohledné výdaje v Řecku nebo Itálii.

Krok Komise pravděpodobně způsobí zvláště silné reakce ve Francii, která nedávno zaznamenala snížení svého úvěrového ratingu, a kde se na konci června očekávají předčasné parlamentní volby. Marine Le Pen, vůdkyně krajně pravicového a euroskeptického Národního shromáždění, které nedávno získalo nejvíce hlasů v průzkumu EU, navrhla snížení věku odchodu do důchodu a snížení DPH na palivo. Bruno Le Maire, ministr financí liberálního prezidenta Emmanuela Macrona, uvedl pro místní média možnost dluhové krize z programu Le Pen, dodávajíc, že „scénář Liz Truss je možný“, odkazujíc na tržní zmatek, který následoval po krátkotrvajícím rozpočtovém dárku britské premiérky v roce 2022.

Tento krok také přichází, když předsedkyně Komise Ursula von der Leyen usiluje o znovujmenování na druhé funkční období s italskou premiérkou Giorgií Meloni mezi těmi, kteří dosud nepotvrdili svou podporu. Von der Leyen musí být navržena lídry EU – což se jim nepodařilo při počátečním jednání konaném v pondělí a následně podpořena Evropským parlamentem, kde Meloni a její političtí spojenci dosáhli dobrých výsledků v nedávných volbách. Zprávy, které byly dnes vypracovány, jsou prvním krokem v dlouhém procesu, který by mohl vést k uložení pokut zemím považovaným za ohrožující finanční stabilitu eura.

Rámec byl opuštěn v roce 2020, když krize Covid a následný výbuch cen energií vedly vlády k bezprecedentním a drahým ekonomickým intervencím. Dnešní krok Komise zahajuje několikaměsíční proces diskusí a analýz, kdy se očekává, že ministři financí schválí formální doporučení pro velké výdaje na nápravu jejich nerovnováhy v prosinci.