Francouzská ekonomika meziročně vzrostla o 1 %, stoupla ale i inflace

Francouzské úřady ve čtvrtek zveřejnily aktuální vývoj tamní hospodářské výkonnosti. Podle dostupných údajů ve druhém letošním kvartálu vzrostl francouzský hrubý domácí produkt meziročně o jedno procento. Mezičtvrtletně je pak tento růst půlprocentní. Francouzské ekonomice se tak podařilo dostat z hospodářské stagnace.

Pozitivním způsobem k růstu hrubého domácího produktu ve Francii přispěla hlavně zahraniční poptávka. Vývoz z Francie totiž meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Dovoz pak stoupl o 1,6 procenta. Mezičtvrtletně ve Francii klesly investice, a to o jednu desetinu procenta. Je zřejmé, že investice ve Francii doplácí na vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, které mají přispět ke snižování inflace v celé Evropské unii.

Na francouzské HDP negativně dopadla nízká spotřeba francouzských domácností, která meziročně klesla o půl procenta. Třeba spotřeba potravin ve Francii klesla dokonce o 2,8 procenta.

Francouzský statistický úřad publikoval i výsledky, které se týkají inflace. Po třech měsících míra inflace ve Francii v srpnu meziročně stoupla na 4,8 procenta. Oproti letošnímu červenci jde o nárůst ve výši půl procentního bodu. Ceny energií se ve Francii meziročně v srpnu zvýšily o 6,8 procenta, a to i přesto, že v posledních měsících probíhal jejich postupný propad.

Ve Francii se daří snižovat hlavně takzvanou potravinou inflaci. Podle dostupných údajů Francouzského statistického úřadu totiž v srpnu potravinová inflace meziročně dosáhla na 11,7 procenta. To při pohledu do minulých období znamená, že klesá už pátý měsíc v řadě. V letošním červenci dosáhla na 12,7 procenta.

Je patrné, že francouzská ekonomika se pomalu odráží ode dna. Francouzští politici zároveň přichází s možnostmi, které by se do tamní hospodářské situace mohly v příštích letech taktéž pozitivně propsat.

Do budoucna Francie třeba plánuje posílit své hospodářské vazby s Asií, jak vyplynulo z nedávné schůzky francouzského ministra financí a hospodářství Le Marie s čínským vicepremiérem Che Li-fengem. Francouzský politik totiž spolu se svými kolegy usiluje o to, aby Čína ve Francii oproti předešlým létům mnohem více investovala.

Oba politici hovořili o tom, že spolupráce se má týkat hlavně oblastí, kde Francie v kontextu ostatních států světa zaostává. Jde kupříkladu o reorganizaci hodnotových řetězců, technologickou revoluci i přechod k ekologickým řešením.

Francouzský ministr pro hospodářství Le Marie zároveň opakovaně mluví o tom, že je potřeba sladit tamní hospodářský růst s udržitelností. Mezi jeho hlavní cíle se proto řadí i postupná dekarbonizace, která se však nemá negativně propsat do hospodářském růstu této země.

Francii každopádně bude do dalších let v těchto snahách limitovat vysoká míra zadlužení. V dubnu roku 2023 totiž dosáhl tento ukazatel 111,6 procenta HDP. Francie se tak dlouhodobě řadí mezi nejvíce zadlužené státy v celé Evropské unii a vysoce překračuje limity, o kterých v kontextu přijetí měny euro hovoří takzvaná Maastrichtská kritéria. Právě nakumulované dluhy mohou Francii do budoucna brzdit v hospodářských i udržitelných snahách.