Gruzie, Arménie i Kyrgyzstán prožívají hospodářsky úspěšné období. Přispěli k tomu občané Ruska

Zakavkazské ekonomiky prožívají v posledních měsících nadměrný hospodářský vzestup. Vděčit za něj mohou i přílivu předních ruských akademiků, technologických expertů nebo nadějných podnikatelů. Ti z ruské země v minulých měsících odešli ve dvou hlavních vlnách, nejprve krátce po zahájení ruské agrese na Ukrajině a následně po vyhlášení ruské částečné vojenské mobilizace.

Rusové se v mnohých případech rozhodli usadit v bývalých postsovětských ekonomikách. Založili tam nové podniky a přispěli k nárustu hrubého domácího produktu států jako Gruzie, Arménie nebo i Kyrgyzstán.

Data naznačují, že největší pozitivní dopad na výkonnost zakavkazských ekonomik mají ruští pracovníci, kteří profesně působí v sektoru informačních technologií. Vzdělaní Rusové, kteří se rozhodli minimálně krátkodobě přesunout do jiného z blízkých států, jsou v mnohých případech zároveň velmi majetní, což přispívá k hospodářskému růstu těchto ekonomik.

Jeden z nejlepších hospodářských výsledků v historii prožila loni třeba arménská ekonomika. Podle dostupných údajů totiž vzrostla až o 12,6 procenta. Guvernér tamní centrální banky Martin Galstyan k tomu v průběhu letošního ledna uvedl, že Arménie si díky ruskému kapitálu přišla na dodatečných 1,75 miliardy amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 38 miliard korun.

Velký hospodářský vzestup ale potkal i Gruzii. Za rok 2022 gruzínský hrubý domácí produkt poskočil o 10,1 procenta. Tento výsledek tak překonal mnohé původní odborné prognózy, které počítaly s mnohem nižším hospodářským přírůstkem.

I gruzínské statistiky ukazují, jak se na ekonomické situaci v zemi podepsali ruské peníze. V roce 2022 tam totiž podle tamní centrální banky z Ruska přiteklo asi 2,1 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 46 miliard korun. V meziročním srovnání se ruské peněžní převody do Gruzie zvýšily více než pětinásobně.

Gruzínský statistický úřad uvádí, že oproti roku 2021 vzniklo na území tohoto státu v loňském roce až třináctinásobně víc ruských společností. Celkově zde mělo dojít k založení necelých třinácti tisíc ruských firem.

Pozitivní dopady přílivu ruského obyvatelstva vykázal kupříkladu i Kyrgyzstán. Ekonomika tohoto státu totiž loni vzrostla o sedm procent, a to i přesto, že původní odhady byly asi o tři procentní body nižší.

Příliv ruského obyvatelstva do okolních států má ale i své negativní dopady. Nejviditelnější jsou změny na tamních nemovitostních trzích, kde začíná být patrný velký zájem a mnohdy i přetlak. Třeba v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzrostla cena nemovitostí zhruba o pětinu. Až o třicet procent se také zvýšil počet nemovitostních transakcí. Nárůst počtu ruského obyvatelstva se podepsal i do oblasti nájmů, které v Tbilisi meziročně vzrostly o zhruba 70 procent.

Panují ale obavy, že Rusové nemusí v zakavkazských státech zůstat trvale. Tyto ekonomiky by se tedy měly připravit na možný scénář, že jejich území alespoň někteří Rusové v příštích měsících opustí.