HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí meziročně stouplo o 0,5 procenta

Nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že hrubý domácí produkt ve státech eurozóny vzrostl ve druhém letošním čtvrtletí mezikvartálně o jednu desetinu procenta. V meziročním srovnání se eurozóně podařilo hospodářsky zvednout o trochu víc, konkrétně o pět desetin procenta. Přesto tyto výsledky nejsou z dlouhodobého hlediska příliš pozitivní.

Původní odhady o mezičtvrtletním růstu ekonomiky eurozóny byly o dvě desetiny procenta vyšší. Nejvíce se dařilo Litvě a Slovinsku, jejichž hospodářství si polepšilo o 2,9, respektive o 1,4 procenta. Ekonomika eurozóny od čtvrtého čtvrtletí loňského roku každopádně v podstatě stagnuje a čeká na lepší zítřky.  

Země platící eurem ve druhém letošním čtvrtletí doplácely na stagnující spotřebu i mizerný export. Zejména velkým ekonomikám se příliš nevedlo, a to v čele se sousedním Německem, které se už několik měsíců potýká s hlubšími ekonomickými problémy.

Hospodářství Německa utrpělo v meziročním srovnání propad o jednu desetinu procenta a v mezikvartálním pojetí stagnovalo. Tamní hospodářství bojuje hlavně s nízkou spotřebou domácností či nízkými investicemi do moderních technologií. Jako průmyslová země je silně postavená na exportu a na subdodávkách ze zahraničí, na čemž se negativně podepsala i pandemie nemoci covid-19.

Italský hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 4 desetiny procenta, mezičtvrtletní výsledek ale takový nebyl. Itálie dokonce čelila mezičtvrtletnímu propadu.

Francie si pak meziročně hospodářsky polepšila o jedno procento. I ve Francii je poměrně slabá tamní spotřeba domácností, třeba spotřeba potravin je meziročně nižší až o tři procenta. Do budoucna ale Francie plánuje bližší navázání hospodářských vztahů s Čínou, od čehož si tamní politici slibují výraznější hospodářské uživení. Francie zejména chce, aby Čína v této zemi v příštích letech více investovala. Hovoří o reorganizaci hodnotových řetězců, technologické revoluci či o investicích, které povedou k rychlejšímu přechodu směrem k ekologickým řešením.

Hospodářské výsledky Itálie, Francie a Německa jsou pro celou euro oblast velmi důležité, neboť stojí až za polovinou celkového HDP.

Spotřeba ve státech eurozóny pravděpodobně doplácela na vysokou inflaci. Vývoz z eurozóny se meziročně snížil o sedm desetin procenta, a to hlavně kvůli propadu obchodu s Čínou nebo z důvodu značného poklesu německého automobilového průmyslu. Je zřejmé, že dlouho velmi pevná pozice Evropské unie v podobě producenta automobilů se v poslední době oslabuje a o místo na globálním trhu se hlásí hlavně čínští výrobci. Už na jaře se čínská ekonomika zároveň stala největším vývozcem aut na celém světě a je zřejmé, že tento trend bude pokračovat i nadále.

V oblasti míry zaměstnanosti se státům v eurozóně podařilo mezičtvrtletně stoupnout o dvě desetiny procenta. Jde sice o kladný výsledek, při bližším pohledu je ale patrné, že takový nárůst má v praxi téměř zanedbatelné pozitivní dopady. Nejvíce nových lidí zaměstnala v tomto období Litva, Portugalsko nebo Malta. V prvním čtvrtletí byl tento růst o tři desetiny procenta vyšší.