Inflace eurozóny dosahuje 2,3 %: co to znamená pro ECB?

Inflace v eurozóně se v listopadu vyšplhala na 2,3 %, což představuje mírný nárůst oproti říjnovým 2 %. Tento vývoj naznačuje postupné zmírňování deflačního vlivu energetických cen, které v posledních měsících přispívaly ke snížení růstu cenové hladiny. Navzdory této skutečnosti zůstává měsíční pokles cen o 0,3 % pozitivním signálem, že proces dezinflace pokračuje. To otevírá prostor pro potenciální snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) v blízké budoucnosti.

Energetické ceny, které jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících inflaci, se v meziročním srovnání snížily o 1,9 %. Tento pokles je však méně výrazný než v předchozích měsících, což odráží odeznívání vysoké základní srovnávací úrovně z loňského roku. I přesto zůstává roční míra inflace po odečtení energetických cen stabilní na úrovni 2,7 %, zatímco jádrová inflace, která vylučuje ceny potravin a energií, mírně vzrostla na 2,8 %.

Přestože inflace naznačuje určité zmírnění cenových tlaků, situace v ekonomice eurozóny není příznivá. Nejnovější data o maloobchodních tržbách v Německu, které je největší ekonomikou regionu, odhalila výrazný pokles spotřebitelských výdajů. V říjnu se maloobchodní tržby v Německu snížily o 1,5 % oproti předchozímu měsíci, což je největší pokles za poslední dva roky. Tento vývoj zdůrazňuje zhoršující se spotřebitelskou náladu a naznačuje další oslabení ekonomické aktivity v celém regionu.

Průzkumy indexů nákupních manažerů (PMI) ukázaly, že soukromý sektor eurozóny se v listopadu nadále propadal. Složený PMI klesl na 48,1 bodu, což je nejnižší hodnota od ledna tohoto roku, a signalizuje prudší kontrakci ekonomické aktivity. Zatímco výrobní sektor zůstává hluboko v recesi, poprvé za deset měsíců se do kontrakce dostal i sektor služeb, jehož PMI klesl pod klíčovou hranici 50 bodů.

Pro ECB tento vývoj znamená ztížené rozhodování. I když pokles měsíční jádrové inflace a cen služeb podporuje argument pro snížení sazeb, celkový ekonomický obraz zůstává komplikovaný. Analytici však očekávají, že centrální banka na svém prosincovém zasedání sníží sazby o 25 bazických bodů, čímž by podpořila oslabující ekonomiku. Přesto zůstává otázkou, zda budou tyto kroky stačit k obnově růstu.

Na finančních trzích zatím převládá klid. Euro se udrželo na stabilní úrovni vůči dolaru, zatímco výnosy evropských dluhopisů zůstávají téměř beze změny. Akciové trhy v eurozóně také nereagovaly výrazně, přičemž hlavní indexy zůstaly bez větších výkyvů.

S postupným zpomalováním inflace a oslabující ekonomikou zůstává budoucnost měnové politiky ECB nejistá. Banka bude muset pečlivě zvážit, jak podpořit ekonomiku, aniž by přitom ohrozila stabilitu cen v regionu.
Zvýšení inflace v eurozóně také ukazuje na potřebu efektivní koordinace hospodářské politiky v rámci EU. Země s různou ekonomickou výkonností mohou čelit odlišným výzvám, což ztěžuje nalezení společné strategie. Růst cen energií, i když méně výrazný než dříve, zůstává klíčovým faktorem ovlivňujícím nejen domácnosti, ale také průmyslové podniky, které čelí tlaku na zachování konkurenceschopnosti. Tato situace zdůrazňuje nutnost přechodu na udržitelnější a stabilnější energetické zdroje, které by mohly zmírnit cenové výkyvy a zároveň přispět k plnění klimatických cílů EU.