Inflace v EU klesla v září na 4,9 %. Nizozemsko ale už bojuje s deflací

Inflace v Evropské unii podle údajů Eurostatu během letošního září klesla na 4,9 procenta. Už poněkolikáté v řadě bojuje s nejvyšší inflací v Evropské unii nedaleké Maďarsko, které je zároveň jediným státem, kde se inflace během září vyšplhala přes hranici deseti procent. Podle Eurostatu dosáhla míra zářijové inflace v České republice na 8,3 procenta. Česko je tedy zemí, kde je inflace čtvrtá nejvyšší v celé Unii.

Ještě v letošním srpnu se inflace v Evropské unii pohybovala na úrovni 5,2 procenta. Při pohledu do zveřejněných dat je zřejmé, že nejvíce se na výsledné inflaci podílela rostoucí cena služeb, potravin, alkoholu a tabáku. Inflace každopádně v posledních měsících postupně klesá a vše nasvědčuje tomu, že v dalších měsících bude tento trend i nadále pokračovat.

Je zřejmé, že rozdíly ve vykázané inflaci jsou napříč Evropskou unií velmi vysoké. Některé státy totiž v září vykázaly jen velmi mírný cenový nárůst. Konkrétně se jedná o Belgii, kde ceny vzrostly o 0,7 procenta. Ještě o jednu desetinu procentního bodu nižší inflaci spočítali statistici v případě Dánska.

V Evropské unii se zároveň nachází i stát, který začíná řešit úplně opačný problém, než je inflace. Jde o deflaci, a tedy meziroční pokles cenové hladiny, která může mít na ekonomiku velmi vážné dopady. Je to Nizozemsko.

Deflace sice zvyšuje kupní sílu peněz, největší problém s ní však mají hlavně podniky. Pokud by totiž cena výrobků klesala v zemi dlouhodobě, firmám by se snižovaly tržby. Tím by se mohl vytvořit obrovský tlak na firmy, které by v krajním případě musely snižovat mzdy, anebo dokonce propouštět. Vzhledem k turbulentnímu vývoji v posledních měsících je tato situace momentálně v Nizozemsku velmi vzdálená, přesto by ji ale měli brát bankéři Evropské centrální banky v potaz.

Pro Nizozemsko nehraje do karet, že měnová politika této země je podřízena právě Evropské centrální bance. Ta ji musí nastavovat tak, aby brala v potaz všechny členské státy eurozóny. Pokud by Nizozemsko nyní mělo autonomní měnovou politiku, je možné, že by tamní centrální bankéři už případně začali ve větším měřítku snižovat úrokové sazby. Právě úroková míra totiž ovlivňuje cenu peněz a pokud by byla nízká, zvýšil by se objem peněz v ekonomice a následně by díky tomu došlo i růstu samotné inflace.

Je však zřejmé, že inflace v Evropské unii i eurozóně se nyní stále nachází nad hranicí dvou procent, a tedy nad cílem, o jehož splnění se většina centrálních bank v Evropě snaží. V případě eurozóny ECB očekává, že na tuto hranici se inflace dostane až na konci roku 2025. I proto to momentálně nevypadá, že by se úrokové míry ze strany Evropské centrální banky měly nějak radikálně redukovat.
Ještě v loňském roce se inflace v Evropské unii během září v průměru dostala až na 10,9 procenta. Podle Eurostatu v té době míra inflace dosahovala v České republice na 17,8 procenta a v Maďarsku pak na 20,7 procenta. V eurozóně, tedy oblasti, do které se řadí jen státy s eurem, byla inflace v průběhu loňského září na úrovni 9,9 procenta.