Inflace v eurozóně dosáhla tříletého minima

Inflace v eurozóně se v srpnu 2024 snížila na 2,2 %, což je nejnižší úroveň za poslední tři roky. Jádrová inflace, ovlivněná zejména náklady na služby, však zůstává stále vysoká. Isabel Schnabel z Evropské centrální banky (ECB) varuje před unáhleným snižováním úrokových sazeb.

Podle předběžných údajů Eurostatu se harmonizovaný index spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu 2024 meziročně zvýšil o 2,2 %. To představuje nejnižší roční inflaci od července 2021, před prudkým nárůstem na vrcholných 10,6 % v říjnu 2022.

Ve srovnání s předchozím měsícem, kdy růst činil 2,6 %, inflace výrazně zpomalila, což odpovídá očekáváním ekonomů. Meziměsíčně se celkový index zvýšil o 0,2 % po stagnaci v červenci.

Pokles roční inflace byl způsoben především výrazným 3% poklesem cen energií a příznivým základním efektem. Bez zahrnutí volatilních položek, jako jsou energie a potraviny, se jádrová inflace mírně snížila z 2,9 % na 2,8 % ročně, což je nejnižší úroveň od dubna 2024. Meziměsíčně se jádrová inflace však zvýšila o 0,3 %, hlavně v důsledku růstu cen služeb.

Výdaje spojené se službami, které tvoří téměř 45 % harmonizovaného indexu eurozóny, v srpnu meziročně vzrostly o 4,2 %, což představuje nárůst z předchozích 4 %, a meziměsíčně se zvýšily o 0,4 %.

„Měnová politika by měla být uplatňována postupně a obezřetně, protože aktuální úroveň celkové inflace podceňuje výzvy, kterým měnová politika stále čelí,“ uvedla Isabel Schnabel, členka výkonné rady ECB, během projevu v Estonsku. Upozornila, že domácí inflace zůstává vysoká na 4,4 % kvůli trvalému tlaku na ceny ve službách, kde se proces dezinflačních opatření od loňského listopadu prakticky zastavil.

Eurostat zároveň oznámil, že míra nezaměstnanosti v eurozóně klesla ze 6,5 % na 6,4 % v srpnu, což bylo pod očekáváním trhu na úrovni 6,5 %.

Německo se v srpnu stalo významným faktorem ochlazení celkové inflace v eurozóně. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v Německu klesl na 2 % meziročně, což bylo pod očekávanými 2,3 %. Meziměsíčně Německo zaznamenalo deflaci s poklesem cen o 0,2 %, což bylo důsledkem výrazného snížení cen energií.

Mezi členskými státy s negativní měsíční inflací v srpnu patřily Litva (-0,5 %), Finsko (-0,5 %), Lotyšsko (-0,4 %), Itálie (-0,1 %), Rakousko (-0,1 %) a Portugalsko (-0,1 %). Naopak Belgie zaznamenala výrazný nárůst inflace, kdy harmonizovaná míra inflace vzrostla o 1,6 % ve srovnání s červencem 2024. Tento prudký nárůst znamenal významný obrat po 0,6% poklesu v červenci a představoval největší měsíční růst od února 2024. Ročně Belgie zaznamenala nejvyšší inflaci na úrovni 4,5 %, což je však pokles z červencových 5,4 %, následovaná Estonskem s 3,4 % a Nizozemskem s 3,3 %.

Euro se po zveřejnění údajů o inflaci udrželo proti dolaru, pravděpodobně podpořené odolnou inflací v sektoru služeb. Kolem 11:15 středoevropského času se jednotná měna obchodovala za 1,1080 USD, což znamenalo stabilitu po dvou dnech poklesů.
Výnosy desetiletých státních dluhopisů zůstaly v Německu po čtvrtečním poklesu téměř beze změny, zatímco ve Francii, Itálii a Španělsku klesly o 3 bazické body. Evropské akcie pokračovaly v růstu, kdy index Euro Stoxx 50 přidal 0,6 %, což jej postavilo na cestu ke čtvrtému týdnu zisků v řadě. Mezi nejvýkonnější akcie v Euro Stoxx 50 patřily Adidas, LVMH a Amadeus IT, které vzrostly o 1,6 %, 1,4 % a 1,1 %. Na národních indexech vzrostl francouzský CAC 40 o 0,6 %, italský FTSE MIB o 0,5 % a německý DAX o 0,1 %, přičemž nemecky dosáhl nových rekordních hodnot nad 18 950 bodů během ranních hodin.