Inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,6 %, euro na devítiměsíčním maximu

Inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,6 %, což je nárůst oproti červnovým 2,5 %. Tento vývoj, společně s očekáváními snižování úrokových sazeb Federálního rezervního systému, posunul euro na devítiměsíční maximum vůči americkému dolaru. Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně nadále roste, se stále více diskutuje o tom, jaké kroky podnikne Evropská centrální banka (ECB) v reakci na tyto trendy. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energie a potravin, zůstala stabilní na úrovni 2,9 %, což naznačuje, že cenové tlaky zůstávají výrazně nad cílovou hodnotou ECB ve výši 2 %.

Vývoj inflace ve službách nadále ovlivňuje celkovou míru inflace v eurozóně. V červenci 2024 byly služby hlavním přispěvatelem k inflaci, přičemž jejich podíl činí téměř 45 % harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Inflace ve službách dosáhla meziroční míry 4 %, což je mírný pokles oproti předchozím 4,1 %. Tento pokles může být příznivým signálem pro ECB, ale stále je to hodnota, která výrazně převyšuje dlouhodobý inflační cíl.

Dalšími významnými přispěvateli k inflaci byly potraviny, alkohol a tabák, které přispěly k celkové inflaci 0,45procentního bodu. Průmyslové zboží bez energie mělo podíl 0,19procentního bodu a energie, která byla v minulých letech často hlavním faktorem inflace, přispěla v červenci pouze 0,12procentního bodu. Tento relativně malý příspěvek energie odráží stabilizaci cen na globálních energetických trzích, což může být dalším důvodem pro ECB, aby zvážila své měnově-politické kroky.

Inflace se však napříč členskými státy eurozóny značně liší. Finsko, Lotyšsko a Dánsko vykázaly nejnižší míry inflace, s hodnotami 0,5 %, 0,8 % a 1,0 %. Tyto státy čelí mírnějším tlakům na růst cen, což může být důsledkem jejich specifických hospodářských podmínek nebo účinných opatření ke kontrole inflace. Naopak Rumunsko, Belgie a Maďarsko zaznamenaly nejvyšší míry inflace, s hodnotami 5,8 %, 5,4 % a 4,1 %. Tyto rozdíly v inflaci ukazují na různé ekonomické výzvy, kterým jednotlivé země čelí, a na obtíže, s nimiž se ECB potýká při nastavování jednotné měnové politiky pro celou eurozónu.

V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, vzrostly spotřebitelské ceny o 2,6 % ve srovnání s červencem 2023, což odráží mírný nárůst oproti červnovým 2,5 %. Tento vývoj je významný, protože Německo je často považováno za barometr širší ekonomické situace v eurozóně. Mezitím inflace zpomalila ve Španělsku a Portugalsku, což může naznačovat, že v některých částech eurozóny již došlo k určité stabilizaci cen.

Dalším významným vývojem, který ovlivnil eurozónu, bylo oznámení Evropské centrální banky o přebytku běžného účtu ve výši 51 miliard eur za červen 2024, což je nejvyšší hodnota v historii. Tento přebytek naznačuje silnou ekonomickou výkonnost regionu, přičemž za posledních 12 měsíců dosáhl přebytek 370 miliard eur, což odpovídá 2,5 % HDP eurozóny. Tento vývoj může poskytnout ECB určitou flexibilitu při zvažování svých měnově-politických kroků, neboť naznačuje, že eurozóna si nadále udržuje silnou pozici mezinárodním obchodě.
Trhy na tyto události reagovaly pozitivně, přičemž euro si udrželo svou sílu na úrovni 1,1080 vůči americkému dolaru, což je jeho nejvyšší úroveň od konce prosince. Měna vykázala zisky v pěti z posledních šesti seancí, což je odraz rostoucích očekávání, že Federální rezervní systém (Fed) by brzy mohl signalizovat ochotu začít snižovat úrokové sazby. Tento vývoj je klíčový, protože měnová politika Fedu má významný dopad na globální finanční trhy, včetně kurzu eura vůči dolaru.