Inflace v eurozóně zklamala

Eurostat dnes zveřejnil předběžný výsledek indexu spotřebitelských cen za celou eurozónu. Ačkoliv v únoru růst cen opět zpomalil, výsledek 8,5 % v meziročním vyjádření zklamal tržní odhady.

Index spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zaznamenal další pokles z říjnových maxim 10,6 %. V únoru růst cen zpomalil na 8,5 %, oproti 8,6 % v lednu, což je nejnižší hodnota od loňského května, zároveň však výsledek překonal očekávání trhu ve výši 8,2 %. Výsledek tak ukazuje, že inflační tlaky v eurozóně zůstávají vysoké. Mezi největšími ekonomikami eurozóny inflace zrychlila ve Francii, Španělsku a Nizozemsku. Překvapivý výsledek zaznamenala také jádrová složka inflace, která nezahrnuje volatilní složky, jako jsou energie a potraviny. Ta v únoru opět poskočila na nové maximum 5,6 % v meziročním vyjádření.

Prezidentka ECB Christine Lagarde na posledním zasedání potvrdila, že k dalšímu zvýšení sazeb o 50 bazických bodů dojde v březnu a několik dalších představitelů naznačilo podobný krok i v květnu, s čímž počítají i většinové tržní odhady. Jediný, kdo zněl trochu opatrně, byl hlavní ekonom ECB Philip Lane, který minulý týden poznamenal, že Rada guvernérů možná nebude muset postupovat tak důrazně jako dříve. Nicméně v kombinaci se zlepšujícími se indexy PMI v eurozóně, přetrvávající vysokou jádrovou složkou inflace a jestřábí rétorikou některých představitelů, by mohla teoreticky nastat i situace, kdy se ECB rozhodne zvýšit úrokové sazby nad rámec aktuálních prognóz. V současné době trhy přidělují pouze 30% pravděpodobnost pro přírůstek o 75 bazických bodů, otázkou tak zůstává, jak moc příchozí makrodata obmění sázky na výraznější růst sazeb.

Vedle indexu spotřebitelských cen byla dnes Eurostatem zveřejněna i sezónně očištěná míra nezaměstnanosti za leden letošního roku, výsledek 6,7 % v meziročním srovnání překonal tržní odhad 6,6 %, což byl také výsledek zaznamenán v předchozím měsíci.