Inflace v USA je nejvyšší od června 1982

Americká inflace v prosinci meziročně vzrostla o 7 %, meziměsíčně o 0,5 %. Meziročně se jedná se o nejvyšší hodnotu za 39 let.

Jízdní řád FEDu v oblasti měnové politiky je jasně nastaven. Americká centrální banka bude postupně snižovat měsíční objem finančních prostředků pumpovaných do ekonomiky. Celý program by měl skončit v polovině letošního roku a následovat bude trojí zvýšení sazeb. Je tedy pravděpodobné, že se dostaneme koncem letošního roku k 1 %. V roce 2023 to bude obdobné a čeká nás také nejspíš trojí utažení měnových podmínek. Takto jasná a konkrétní predikce je v ostrém kontrastu počínání si ČNB nebo regionálních centrálních bank, které zvedají sazby většinou dost nepředvídatelně.

FED oproti ostatní centrálním bankám nehlídá jen inflaci, ale i trh práce. Ten se v posledních týdnech a měsících výrazně zlepšuje a v dílčích ukazatelích se již z covidu plně zotavil. Zaostává ještě tvorba nových pracovních míst a vyšší počet pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Faktem, ale je, že právě dobrá kondice amerického trhu práce FEDu uvolňuje ruce ve zvyšování sazeb a v soustředění se na vyřešení inflace.

Nejvíce rostly ceny energií. Meziročně šly nahoru o 29,3 %, z toho benzín podražil o 49,6 %. Nová auta zdražila o 11,8 % a ojetiny o 37,3 %. Důvody pro růst cen jsou stejné jako ve zbytku světa, tedy dražší vstupy do výroby, fixní náklady firem jdou také nahoru a situace na trhu práce tlačí firmy do kouta i v oblasti mzdových nákladů.