Inflace zasáhla už i Japonsko

V poslední době stále častěji skloňované téma, které se již netýká pouze bankéřů a analytiků, nýbrž začíná čím dál více pronikat i do života běžných spotřebitelů.

V Česku se pravděpodobně inflace podívá k hranici 10 %, ve Spojených státech zaznamenali rekordní hodnoty od 80. let minulého století.
Rekordní čísla hlásí i eurozóna nebo Velká Británie. Ekonomové napříč světovými bankami se nemohou shodnout, zda je globální růst cen dlouhodobým problémem, nebo krátkodobým jevem způsobený faktory související s pandemií, změnou poptávky či narušenými dodavatelskými řetězci.

Naopak odlišná situace panuje v zemi třetí největší ekonomiky světa, v Japonsku, které se v posledních dvou letech potýkalo s opačným jevem. Deflace má v Japonsku kořeny již v devadesátých letech minulého století, kdy se po splasknutí bubliny cen aktiv koncem roku 1991 dostala japonská ekonomika do dlouholeté recese.
Situaci nepomáhalo výrazné zpomalení ekonomického růstu, klesající produktivita nebo nízká spotřeba, vše ovlivněno zhoršující se demografií. Japonsko se tak v roce 1997 dostalo do finanční krize, kdy se index cenové hladiny na delší dobu podíval do záporných hodnot, a i proto tehdy japonská centrální banka přistoupila k politice nulových úrokových sazeb. Aktuálně má Bank of Japan sazby již šest let na záporné hodnotě 0,1 %, čímž se řadí vedle Švýcarska k jediným dvěma významným ekonomikám, které mají nastavené záporné úročení.

S deflací mezi 0,5 % až 1 % se Japonsko potýkalo převážnou část roku 2021. Růst cenové hladiny se nakonec i zde v závěru loňského roku překlopil do kladných hodnot a v prosinci ceny vzrostly o 0,8 %. Nejnovější údaj byl také nejvyšší meziroční mírou inflace od prosince 2019, podpořenou prudkým zvýšením cen potravin a dalším nárůstem nákladů na bydlení. Ceny potravin vzrostly meziročně o 2,1 %, nejvíce od srpna 2020.
V Japonsku jsou nejdůležitější kategorie v indexu spotřebitelských cen právě potraviny (25 %) a bydlení (21 %). I proto japonská centrální banka na posledním zasedání upravila svůj pohled na inflační rizika a změnila ve své čtvrtletní výhledové zprávě projekce na další dva fiskální roky.
V následujícím roce očekává, že inflace zůstane kolem 1,1 %.  Změněný postoj banky k inflačním rizikům naznačuje, že je otevřenější možnosti, že by ceny mohly růst rychleji, než se očekávalo, což je výsledek, který byl opakovaně viděn i jinde ve světě.