Investuji do vlastní firmy a do lidí
„Vytisknout se dá vše, od šperků až po zubní náhrady. Více než 90 % vozů v naší firmě je značky Škoda a pro přijetí eura bych ruku zvedl. Dáváme přednost ekologickým materiálům a firmy musí personální otázky začít řešit už na školách.“ Říká Ing. Miloslav Drápela, jednatel české firmy MCAE Systems, s.r.o. v rozhovoru se CEO Citfin Martinou Zvěřinovou.
Letos slavíte 29. výročí založení firmy, byli jste tedy u zrodu oboru 3D tisku?
V roce 1995 jsme začínali s 2D kreslicím a 3D modelovacím softwarem a prodejem hardwaru. Krátce po založení firmy jsme však se společníkem Alešem Juránkem uviděli první 3D tiskárnu a rozhodli jsme se, že toto je směr, kterým půjdeme. Chtěli jsme umět proces od A do Z, tedy objekt naskenovat i vytisknout. Dnes máme více divizí. Nejenže prodáváme 3D tiskárny, na zakázku také velkoformátově tiskneme a provádíme skenování objektů. Zabýváme se i reverse engineeringem.
Co se vlastně dá vytisknout a jaké zajímavé projekty jste dělali?
Vytisknout se dá prakticky vše, ale to, co vznikne, musí být také vzhledem k materiálům funkční. Před 25 lety jsme skenovali sochu sv. Vojtěcha na Karlově mostě v Praze a tehdy lidé ještě nevěděli, co vlastně děláme. Podíleli jsme se na replice bronzové sochy T. G. Masaryka na brněnském výstavišti v pavilonu A, kde jsme vytvářeli 3D model společně s kolegy ze sochařské školy pro možné koncové odlití. Pro město Brno jsme vytvářeli s dalšími partnery plastickou 3D mapu Brna z doby konce třicetileté války, kdy Švédové obléhali město. Těch projektů je opravdu celá řada, vždy to byla krásná práce. Nejdůležitějším oborem je pro nás v současnosti automobilový sektor a průmysl obecně.
Kam se bude ubírat váš obor v budoucnu?
Náš obor má obrovskou perspektivu. Každý objekt se dá vytisknout a zároveň to může být vždy jedinečné. Největší rozmach vidím v medicíně a lékařství. Dokážeme vytisknout celé zubní náhrady, které díky pokročilým materiálům může mít člověk v ústech dlouhodobě. A již brzy bude certifikován materiál, který lze mít v ústní dutině trvale. Stále přicházejí nové a nové materiály odolnější teplotně i mechanicky. S tím se pojí nutnost vyšší přesnosti, a tak by se dalo pokračovat.
Co vy a ESG či Greendeal?
V našem oboru je tlak na ekologičtější materiály prakticky permanentní. Když jsme před dvaceti lety stavěli hlavní budovu, tak jsme se rozhodli pro tepelná čerpadla, máme dvanáct 100m vrtů. To se s nástupem vyšších cen energií ukázalo jako skvělé rozhodnutí.
Jak se díváte na otázku přijetí eura v ČR?
My nakupujeme i prodáváme v eurech, se směnou deviz jsme si poradili myslím velmi dobře. Z hlediska firem by přijetí eura bylo jednoznačně pozitivní. Pro jednotlivce by to zas až tak přínosné nebylo. Přijde zdražení, to je jasné. Naše inflace a sazby se dlouhodobě neshodují s eurozónou. Já osobně bych však euro přijal.
Dnes hledáte obchodního zástupce, jak hledáte lidi?
Dnes máme přibližně 55 zaměstnanců a hledáme další, protože se v současné době poměrně dost rozvíjíme. Úzce spolupracujeme s mnoha vzdělávacími institucemi. Řada studentů, kteří k nám jdou na praxi, protože je zajímají technologie, u nás už zůstane. A pokud mají vlohy na to, stát se obchodníky, rádi jim dáme šanci. Nebráníme se „hotovým“ zkušeným lidem, ale mnoho našich zaměstnanců jsme si vlastně vychovali od jejich studijních let.
Takže bych poradil právě úzkou spolupráci se školami. Pořádáme mnoho návštěv škol, exkurzí a prezentací na školách – a to je cesta.
Jakým autem jezdíte?
Auta pro mě nejsou vášní, spíše způsobem, jak se dostat z bodu A do bodu B. Celý život jsem jezdil převážně škodovkami. Když jsem si naposledy pořizoval nové auto, zvolil jsem velké Audi, ale jen proto, že Škoda tehdy ještě nenabízela model Kodiaq. Předtím jsem postupně prošel všemi verzemi Superbu. Ve firmě dáváme přednost českým vozům, takže přes 90 % našeho vozového parku tvoří právě škodovky.
Jak a do čeho investujete?
Možná to není správné, ale na investice do akcií či drahých kovů mi jednoduše nezbývá čas. Od začátku podnikání investuji do své firmy, tedy tam, kde mohu ovlivnit výkon a kondici. Také tím investuji do oboru, kterému rozumím. V neposlední řadě tak investuji do lidí, do zaměstnanců, aby se cítili v práci příjemně, byli dobře ohodnoceni, a i oni v tom viděli nějaký vyšší smysl.
Co byste poradil člověku krátce po škole, aby byl v životě šťastný a úspěšný?
Zkušenosti mi říkají, že je nesmírně důležité, aby mladý člověk hledal něco, co ho bude bavit a živit zároveň. V práci trávíme podstatnou část života a šťastný je ten, kdo tyto dvě věci skloubí. Druhou velmi důležitou je touha a potřeba se dál učit a rozvíjet. Představa, že vzdělávání končí odchodem ze školních lavic, nevede ke štěstí, a to se netýká zdaleka jen práce.
Film, kniha, seriál?
Mám rád kino a například film Zátopek, je skvělý, to samé platí i o filmu Masaryk. Na čtení mi nezbývá moc času, ale rádi zajdeme s rodinou na koncerty. Já sám hraju na foukací harmoniku, kytaru a ukulele v naší firemní kapele, což je aktivita, za kterou jsem obzvláště rád. Nemnoho firem může říct, že má vlastní hudební těleso.