Itálie uvalila na banky mimořádnou daň. Využije prostředky ke snížení daní?

Italští politici se rozhodli mimořádně zdanit tamní banky, kterým i z důvodu nárůstu úrokových sazeb Evropské centrální banky stouply příjmy. Na letošní mimořádné zisky bank se Itálie rozhodla uvalit čtyřicetiprocentní daň. Tamní ministr pro infrastrukturu Matteo Salvini uvádí, že takto získané prostředky chce využít mimo jiné pro snížení daní.

Podle propočtů by takto získané prostředky mohly do italských veřejných rozpočtů přinést asi dvě miliardy euro, což je v přepočtu zhruba 48,5 miliard korun. K uvalení mimořádné daně se italští politici dohodli na pondělním zasedáním tamní vlády.

K zavedení mimořádné daně se v Itálii odhodlali i přesto, že ještě v červnu někteří italští politici takový krok vylučovali. I proto je windfall tax pro trhy poměrně překvapující a investoři na ni nezareagovali příliš pozitivně.

Akcie UniCredit Bank stihly od úterního rána odepsat už 6,7 procenta. Ještě hůře si vedou akcie bankovního domu Intesa Sanpaolo, které odepsaly už osm procent. Pozitivní úterý neprožívá ale ani třeba index FTSE MIB, který zahrnuje čtyřicet nejsilnější společností, které se obchodují na milánské burze. Oproti úternímu ránu totiž odepsal už 2,7 procenta.

Mimořádná italská daň ale negativně dopadá i na další akcie bankovních domů v Evropě. Třeba akcie Erste na burze v Praze odepsaly během úterý 1,8 procenta.  

Itálie se řadí mezi evropské země, které v posledních letech mají s veřejnými rozpočty obrovské problémy. Hned po Řecku má totiž Itálie druhé nejvyšší veřejné zadlužení v celé Evropské unii. V prvním čtvrtletí letošního roku se míra veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v Itálii dostala dokonce na úroveň 143,5 procenta.

Ačkoliv se míra veřejného zadlužení Itálie v posledních měsících o několik desetin procenta snížila, zůstává stále obrovská. Podobně jako Francie, Španělsko, Portugalsko nebo Řecko tak ani Itálie momentálně neplní potřebná Maastrichtská kritéria. Ta jsou nutná pro případné připojení nových států do eurozóny.

I kvůli obrovským dluhovým závazkům italští politici v minulosti několikrát kritizovali Evropskou centrální banku z postupného navyšování úrokových měr. Vyšší úrokové sazby ECB totiž negativně dopadají na italskou dluhovou službu. Úroky ze vzniklého dluhu v minulosti se totiž kvůli tomu Itálii zvýšily, což negativně zatěžuje současný italský státní rozpočet.

I proto se italští politici momentálně snaží zkrotit rozpočtové výdaje. Jen před pár dny vláda Giorgie Meloniové uvedla, že omezí poskytování sociálních dávek pro tisíce lidí. Odhaduje se, že rozpočtové škrty by se mohly negativně dotknout až 169 tisíc rodin v celé Itálii.

Meloniová zároveň dodala, že by ráda přivedla větší počet osob na pracovní trh. Míra nezaměstnanosti v Itálii podle posledních údajů dosahuje 7,4 procenta. Italská nezaměstnanost je tak v porovnání s dalšími státy v Evropské unii jednou z nejvyšších. Průměrná míra nezaměstnanosti dosahovala v celé EU během června letošního roku úrovně 5,9 procenta.