Izrael může přispět k diverzifikaci dodávek plynu do Evropy

Izraelských 16 mld. m3 plynu Evropu nezachrání, ale je to začátek nové cesty. Pokud bychom chtěli více plynu z USA musí se EU nejdříve otočit zády k Rusku a záleží jen na nás, zda na to budeme mít dost odvahy.

Jeden ze střípků do mozaiky diverzifikace dodávek plynu do Evropy by mohl nabídnout Izrael, který nyní produkuje asi 20 mld metrů krychlových plynu ročně. Z oficiálních míst izraelské energetiky však zaznívá, že by rádi těžbu zdvojnásobili. Izraelci těží plyn pomocí vrtných lodí nedaleko od svého pobřeží. Tato těžba pokrývá vlastní spotřebu a dodávky do Egypta a Jordánska. Zbylý plyn je vyčleněný pro Evropu.

Podle Liora Schillata z izraelského Ministerstva energetiky, by se mohl dát do pohybu rychlý proces a již během léta dosáhnout rámcové dohody otevírající cestu pro plyn z východního Středomoří do Evropy. Podle něj je zapotřebí nejprve učinit dohody na vládních úrovních a následně obchody zprocesovat v soukromém sektoru. Celý projekt by nebyl realizován dříve než v roce 2024. Jaké země či firmy se na věci budou podílet ovšem neuvedl.

Nejpodstatnější součástí celého plánu je, jak plyn z izraelských nalezišť do Evropy dostat. Jednou z možností je dodávat plyn přes zařízení na jeho zkapalnění v Egyptě a následně plynovodem, další je ambiciózní a nákladný projekt plynovodu Eastmed (přes Kypr, Krétu až na řeckou pevninu) nebo kratší plynovod do Turecka. Dále se nabízí základna na zkapalnění zemního plynu tzv. FLNG.

Lektorka na Haifa Technion University a odbornice na zemní plyn Gina Cohenová uvádí ve zprávě pro Izraelské ministerstvo zahraničí a Evropskou unii, že nejrychlejší cestou do Evropy je Egypt, FLNG by nabídlo nezávislost na jakékoliv tranzitní zemi, zatímco přímý plynovod by poskytl nejlevnější cenu pro koncové zákazníky, ale zabral by delší čas na realizaci. Aby se mohl Izrael stát významným dodavatelem plynu, musí dle Cohenové rychle jednat a využít okno k podepsání dohod, protože to nebude otevřené dlouho.

Rusko loni dodalo do Evropy 155 mld. kubíků plynu. Česká republika, která je na ruském plynu závislá téměř ze sta procent, spotřebovala podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v roce 2021 9,434 mld. m3.

Izraelský plyn by vedle dalších dodavatelů, jako jsou např. Spojené státy nebo Katar, pomohl Evropě diverzifikovat dodávky této komodity.

Spojené státy a Evropská unie se již v březnu dohodly na navýšení dodávek zkapalněného plynu (LNG) o 15 mld. m3 ročně. Loni přitom USA dodaly 22 mld. m3. To jsou oproti ruským dodávkám stále malé objemy. Bidenova administrativa navíc čelí neochotě amerických těžařů navyšovat produkci, protože by to mohlo snížit cenu komodity na světových trzích, což spolu s navýšením investic do rozšíření těžby znamená, že se jim celý podnik přestává vyplácet.

Podle analytika ICIS Alexe Froleyho, který se zabývá plynem a LNG, trvá navíc běžně postavit nové zařízení dva až tři roky, což může znamenat, že výše zmíněná dohoda bude spíše o přesměrování již existujících dodávek. Froley dále dodává, že LNG, které je již pod dodavatelskou smlouvou, nebude jednoduché nasměrovat jinam. To může vést k dalšímu růstu cen komodity, které jsou v zemích sedmadvacítky již nyní vysoké.

Autor: Alena Hedvíková