Jak je na tom aktuálně ruská ekonomika? 1. část

Ruské ekonomické výsledky vypadají lépe než ve většině evropských zemí. Proč? Mají význam uvalené západní sankce? Jaká je aktuálně role ruské centrální banky? A proč rostou značným způsobem evropské vývozy průmyslových produktů do některých postsovětských zemí?

Po uvalení balíků sankcí na Rusko mohl snad někdo očekávat až zhroucení tamního hospodářství. Na konci února 2024 zveřejněné ekonomické výsledky z ruské ekonomiky zní takto: míra nezaměstnanosti činí 2,9 %, růst HDP o 4,6 % a stejným výsledkem na začátku roku 2024 vzrostla meziročně i průmyslová produkce. Čím to je, že se (alespoň na první pohled) ruskému hospodářství daří? A nechme nyní stranou fakt, jak moc se dá výsledkům prezentovaným ruským statistickým úřadem věřit.

Dva roky po invazi na Ukrajinu Rusko stále čelí bezprecedentnímu množství hospodářských sankcí. Je mu do značné míry zamezen přístup na finanční trh a jeho aktiva v hodnotě přibližně 260 miliard EUR byla zmrazena. Ruský vzdušný prostor je uzavřen pro většinu západních letadel a západní přístavy jsou pro ruská plavidla zapovězena. Byl zaveden formální zákaz nákupu nebo zpracování ruské ropy prodávané za více než 60 USD za barel (světové ceny se v současné době pohybují mezi 80 a 90 USD). A teoreticky je nezákonné prodávat Rusku cokoli, co by mohlo být použito tamní armádou.

Byť je význam uvalených sankcí zvlášť některými politiky zmenšován (minulý týden byl ohlášen již 13. balíček), na ruskou ekonomiku dopad rozhodně mají. Podle MMF je ruský HDP zhruba o 7 % nižší, než jak se odhadovalo před válkou. Přesto se ruská ekonomika nezhroutila. Vypadá však zcela jinak a nyní se zcela soustředí na dlouhou válku na Ukrajině, což je v tento okamžik hlavní hnací silou hospodářského růstu.

MMF očekává, že v letošním roce dojde v Rusku k růstu HDP o 2,6 % a v roce 2025 pak o 1,1 %. To je výrazně více než v Evropské unii (0,9 %) nebo např. ve Velké Británii (0,6 %). Stejně tak rozpočtový deficit Ruska pravděpodobně setrvá pod 1 % HDP, zatímco v EU se počítá s výsledkem 2,8 % a ve zmíněné Velké Británii dokonce s hodnotou 5,1 %. Jedním z důvodů této relativní rozpočtové odolnosti je silná a do značné míry nezávislá ruská centrální banka. Ta od roku 2022 výrazně zvýšila úrokové sazby (v současnosti je základní sazba na úrovni 16 %), aby kontrolovala inflaci, ta byla v lednu reportována s výsledkem 7,4 %. To je kombinováno s vládou nařízenými kontrolami, které ruským vývozcům a mnoha zahraničním společnostem, které v Rusku stále působí, zásadním způsobem znemožňují vyvést peníze ze země. Tato opatření podstatným způsobem pomohla zabránit zhroucení rublu.

Ruské firmy se také naučily obcházet sankce, přičemž nejlepším příkladem je omezení těžby ropy. Teoreticky by se nemělo obchodovat s ruskou ropou se Západem nad zmíněným limitem 60 USD, což by mělo obrovský dopad na ruské veřejné finance. V praxi se tento limit obchází díky rozsáhlé ruské flotile nepojištěných plavidel. A zatímco se sankcionující země snaží pravidla zpřísnit, ruská veřejná pokladna má peněz z ropy stále dost. Rusko dokázalo výrazně navýšit objem prodejů ropy a zemního plynu do Číny a Indie. Tyto země logicky využívají možnosti nakoupit levnější ropu, protože Rusko jim ji prodá se slevou. Důvodem je třeba i to, že ropný vrt není možné jednoduše dle potřeby „vypnout a zapnout“ a Rusko tak velkou část své produkce ropy potřebuje průběžně prodávat. Větší problém znamená pro Rusko snížení odbytu po jeho zemním plynu. Jednoduše řešeno historicky vedou plynovody z Ruska na západ do Evropy a ne na východ do Číny, kde je schopné Rusko prodat cca 10-15 % toho, co dříve dodávalo na starý kontinent. Kapitolou samou pro sebe je fakt, jak se řadě i českých průmyslových subjektů v posledních dvou letech zvýšil objem vývozu např. do Kyrgyzstánu, Kazachstánu nebo Gruzie. Hodnoty nárůstu o stovky procent s největší pravděpodobností znamenají přeprodej ve zmíněných zemích. Odpověď na otázku, o kterou cílovou zemi se pak v těch případech jedná, nechá autor článku na čtenáři.