Jak je na tom aktuálně ruská ekonomika? 2. část

Jak se sankční zboží do Ruska dostává? Proč některé čínské banky přestávají spolupracovat s Ruskem? Podle Ruska je tank nebo raketa investicí. A proč by Rusku případné vítězství přivodilo více potíží než pokračující válka?

Díky uvaleným sankcím není možné do Ruska napřímo vyvážet celou řadu produktů. Mnoho zemí tak vydělalo peníze na roli zprostředkovatelů. Turecko, Čína, Srbsko nebo Indie patří k těm, které údajně obešly sankce a pokračovaly v prodeji zboží do Ruska. Tyto výrobky často zahrnují zboží dvojího užití, jako jsou mikročipy nebo komunikační zařízení, které následně může využívat ruská armáda. A navzdory nedávným snahám je funkční režim obchodních sankcí, které by zakazovaly jakékoli zahraniční společnosti obchodovat s Ruskem, stále daleko. Je pravda, že na začátku února se začaly objevovat zprávy, že některé čínské banky oznámily ukončení vypořádání plateb s Ruskem. Proč tak najednou? Zřejmě jde o reakci na nařízení amerického prezidenta Bidena z prosince 2023. To je namířeno proti společnostem, které by chtěly pomáhat Rusku obcházet uvalené západní sankce zavedené po invazi na Ukrajinu. Pokud by se banky zmíněným nařízením neřídily, hrozily by jim sankce. A hrozba amerických sankcí je i pro čínské banky natolik zásadní, že si spolupráci s Ruskem velmi dobře rozmyslí.

Možná nejznepokojivějším důvodem odolnosti ruské ekonomiky je však samotná válka. Ruská ekonomika již dlouhou dobu je všechno jen ne diverzifikovaná a je do značné míry závislá na vývozu přírodních zdrojů, jako je ropa a plyn. A hlavním důvodem relativně vysokých příjmů ruské vlády v posledních dvou letech je právě to, že válka především v roce 2022 a částečně 2023 vedla k vysokým cenám energií. U ruské ekonomice se dnes dá říct, že jde o ekonomiku válečnou. Znárodnila vybrané podniky nebo nařídila soukromým podnikům vyrábět to, co potřebuje pro vedení války. Ruská ekonomika je schopna vyrábět velké množství tanků a raket, což bude zvyšovat HDP. Zajímavé je, že v rámci HDP jsou tyto a obdobné výdaje ruskou stranou označovány v kolonce investic. Investice by měla svému majiteli něco přinést. Co ale z ekonomického pohledu přinese zničený tank a vystřelená raketa? Technicky navýšený HDP, ale to je také tak všechno.

Výdaje Ruska na armádu a tajné služby dosahují nebývalé výše, dle odhadů to může aktuálně být až 40 % tamního rozpočtu! To představuje obrovskou zátěž pro ruské hospodářství. Nabízí se paralela s posledními lety studené války, kdy Sovětský svaz, s cílem udržet krok s USA, vynakládal na zbrojní a kosmické programy až 50 % svého HDP. V dlouhodobém měřítku jde o neudržitelný stav vedoucí k zaostávání hospodářství. Na HDP se podílejí platy vojáků, výroba munice, tanků či letadel nebo výplata náhrad za mrtvé a zraněné vojáky. 

Zjednodušeně řečeno, válka proti Ukrajině je nyní hlavním motorem ekonomického růstu Ruska. Obrovským paradoxem je, že díky přechodu na válečnou ekonomiku je to válka, kterou si Rusko nemůže dovolit vyhrát, protože odklon od válečné ekonomiky k „běžné“ ekonomice je velmi náročný a drahý. Rusko by se také mohlo dočkat zásadních sociálních nepokojů, když nyní se celou řadou sociálních programů snaží snižovat dopady války na vlastní obyvatelstvo. Ruská vláda např. dotuje podstatným způsobem lidem hypotéky. Že tento a obdobné kroky podněcují růst inflace, je jasné.

Jediným řešením, jak se vyhnout úplnému hospodářskému kolapsu, může být pro Rusko zdlouhavá patová situace. Po transformaci toho mála „neválečného“ průmyslu, který mělo, aby se mohlo zaměřit na válečné úsilí, a s problémem nedostatku pracovních sil navíc ještě zhoršeným statisíci válečných obětí a masivním odlivem mozků, by země jen těžko hledala nový směr. Třicet pět let po pádu Berlínské zdi se ukázalo, že Rusko bohaté na zdroje se stalo ve finále mnohem chudším než jeho bývalí „bratři“, jako Estonsko, Lotyšsko, Polsko nebo Maďarsko, kteří se vydali západní cestou evropské integrace.

Ruský režim aktuálně nemá žádnou motivaci ukončit válku a vypořádat se s takovou ekonomickou realitou, které již nebude vyžadovat válečnou ekonomiku. Nemůže si tedy dovolit válku vyhrát, ale ani ji prohrát. Jeho ekonomika je nyní zcela zaměřena na pokračování dlouhého konfliktu. Otázkou tak bude, která ze stran vydrží déle…