Jak je na tom čínské hospodářství ve skutečnosti?

Jak jde tvrzení Číny, že cíl růstu tamního HDP v roce bude naplněn, dohromady s tím, jak horečnaté úsilí podpořit skomírající ekonomiku vykazuje čínská vláda?

Byť nakonec reportovaný výsledek čínského HDP se za celý rok 2024 nejspíše bude blížit plánované a požadované hodnotě cca 5 %, podle západních odhadů se reálný růst čínského HDP v roce 2024 pohyboval v rozmezí 2,4 až 2,8 %. Pokud bude Čína pobídkami stimulovat domácí poptávku a zvýší zadlužení (což zřejmě nastane), je reálné, že by se Čína v roce 2025 mohla dostat na 3-4% růst. To je však zřejmě strop, navíc vyvolený zásahem státu, protože Čína nemá ani zdaleka vyřešené své strukturální problémy.

Rozdíl mezi Čínou prezentovanými ekonomických výsledky a jakoukoli jinou významnou ekonomikou na světě spočívá v tom, že některé údaje jsou ze strany Číny zdůrazňovány (meziroční růst reálného HDP, investice do fixních aktiv, stabilní údaje o zaměstnanosti) a jiné v podstatě neřeší (klesající ceny, zpomalující růst nominálního HDP, klesající fiskální výdaje ve srovnání s rozpočtovými cíli). To, jak člověk vnímá čínskou ekonomickou situaci, závisí na tom, zda akceptuje pouze zdůrazňované údaje, nebo má přehled i o jiných.

Zpomalení čínské ekonomiky je nyní, vzhledem ke svému dopadu, globálním tématem. Nejzřetelnější je nesoulad mezi čínskými makroekonomickými údaji a politickými kroky Pekingu. Oficiálně se růst reálného HDP Číny v roce 2022 oproti předpandemické úrovni zpomalil jen mírně, poté se v roce 2023 odrazil k růstu 5,2 % v souladu s ročním cílem. Výsledky pro rok 2024 zatím k dispozici nejsou. Zajímavé nicméně je, že zatímco úřady průběžně hlásily dobré zprávy, tak ale byly agresivně sníženy úrokové sazby, byla provedena pololetní úpravu rozpočtu, byl představen program refinancování dluhu místních vlád v hodnotě 10 bilionů jüanů (1,4 bilionu USD), vytvořily se nové nástroje likvidity centrální banky na přímou podporu akciového trhu a na prosincovém zasedání politbyra bylo vyzváno k mimořádné podpoře ekonomiky. Žádná vláda na světě takto neupravuje hospodářskou politiku a nečiní tyto kroky, pokud by opravdu čelila pouze mírnému zpomalení růstu z 5,2 % na 4,8 %.

Skutečnost zpomalení čínské ekonomky je však zřejmá, a to zejména v údajích o cenách. Čína v posledních dvou letech zdaleka nedosáhla svého cíle nominálního růstu HDP. Ekonomové spojení s think tankem China Finance 40 Forum nedávno ve své zprávě tvrdili, že růst Indexu spotřebitelských cen se v Číně v posledních třech letech pohyboval kolem -2 %, což je hluboko pod oficiálními údaji. Naproti tomu makroekonomické projekce MMF nenaznačují žádné deflační obavy, přičemž se předpokládá, že růst cen se vrátí v roce 2025 a do roku 2029 se odrazí na úroveň kolem 2 %. To by ale naznačovalo, že žádná podpora politiky domácí poptávky není nutná. Skutečnost je ale jiná...

Klíčovou otázkou je, jak zkreslení čínských oficiálních údajů ze strany tamních úřadů zkresluje naše vnímání toho, jak čínský růst ovlivňuje globální ekonomiku? Zpomalení čínské ekonomiky způsobené nemovitostmi a místními samosprávami je pravděpodobně mnohem závažnější, než naznačují oficiální údaje, a to poškozuje globální zájmy. Někteří i čínští ekonomové tvrdí, že růst HDP byl v každém z posledních tří let nadhodnocen o 3 p.b., což naznačuje, že celkový objem čínské ekonomiky je přibližně o 10 % menší (neboli 1,7 bilionu USD), než naznačují oficiální údaje. A to se bavíme pouze o posledních třech letech…