Jak moc Rusko bolí sankce na vývoz energetických surovin? 1. část

Vyspělé státy uvalily po loňském útoku na Ukrajinu na ruského agresora sankce mimo jiné na vývoz energetických surovin. Jaké cenové stropy aktuálně platí? Jak „vypadá“ ruský státní rozpočet v roce 2023? Do kdy musí Česká republika úplně přestat s dovozem ropy a ropných produktů z Ruska?

Ruská anexe části ukrajinského území vedla k bezprecedentním sankcím uvaleným na ruské hospodářství. V rámci deseti vyhlášených sankčních balíčků má na ruský státní rozpočet největší dopad omezení vývozu energetických surovin.

Největší příjmovou položkou ruského státního rozpočtu byl dlouhodobě vývoz ropy. Před 24. únorem 2022 bylo Rusko třetím největším producentem ropy a druhým nejvýznamnějším vývozcem této suroviny. S platností od 5. prosince 2022 je v platnosti zákaz EU dovozu surové ruské ropy a od 5. února 2023 pak dovoz ropných produktů, jde především o diesel. Při dovozu surové ropy má Česká republika výjimku do poloviny roku 2024, v případě ropných produktů pak do konce roku 2023. Aktuálně je z pohledu výroby dieselu Česká republika soběstačná cca z 50 % a 2 miliony tun tak musí ročně dovážet (především z Německa, Rakouska a Slovenska). Roční spotřeba dvou domácích rafinérií v Nelahozevsi a Litvínově je cca 8 mil. tun surové ropy. Její dovoz z Ruska stále pokrývá zhruba polovinu domácí spotřeby. Druhá polovina je vykryta z ropovodu TAL (resp. jeho „české“ větve IKL), který přivádí ropu z italského Terstu. Schválené navýšení kapacity zmíněného ropovodu o potřebné 4 miliony tun bude dle odhadů stát 1,2 – 1,6 mld. CZK a vše by mělo být hotové nejpozději do konce roku 2024. Pak by Česká republika teoreticky mohla být na ruské ropě nezávislá. Pokud Rusku v roce 2022, přes postupný pokles dodávek do Evropy, prodej ropy přinesl do státního rozpočtu rekordní příjem, v roce 2023 je a bude situace z níže uvedených důvodů zcela jiná:

1. EU zcela zakázala s platností od 5. prosince 2022 dovoz ruské ropy na území svých členských států. Výjimkou z pravidla je doprava ropovodem Družba, výjimka je platná do konce roku 2024.

2. V závěru loňského roku byl Evropskou komisí stanoven cenový strop na surovou ruskou ropu dopravovanou po moři třetím zemím ve výši 60 USD/barel. I když ruští představitelé varovali státy, které se ke stropu připojí, zastavením dodávek, nakonec zůstalo jen u hrozeb. „Pákou“, která k dodržování stropu přepravce a zájemce o ruskou ropu nutí, je fakt, že největší pojišťovací společnosti (obvykle se sídlem v EU) odmítnou náklad ropy pojistit, pokud bude deklarovaná cena vyšší než zmíněných 60 USD/barel. Je ale pravda, že menší část objemu prodané ropy se Rusku daří prodávat za ceny nad stropem. Jde o ropu, kterou přepravuje státem kontrolovaná společnost Sovcomflot a jejímž příjemcem je z velké části Čína a Indie.

3. V únoru 2023 byly Evropskou komisí stanoveny dva cenové stropy na produkty vyráběné z ruské ropy přepravované po moři. V případě benzínu, dieselu a leteckého benzínu byl strop stanoven na 100 USD/barel, v případě ostatních produktů typu asfalt, petrolej apod. pak na 45 USD/barel.

Ruský státní rozpočet byl v roce 2021 zhruba ze 45 % tvořen příjmy z prodejů fosilních paliv. Jde především o vývoz surové ropy, která se na ruských příjmech za paliva podílela zhruba ze 40 %. V případě příjmů z prodejů ostatních produktů z ropy se bavíme o cca 20 % celkových příjmů, v případě uhlí a zemního plynu pak šlo shodně o cca 15 % a zbylých 10 % tvořily příjmy za prodej LNG. Za poslední rok se snížil především význam příjmů z prodeje zemního plynu, když za něj Rusko aktuálně inkasuje jen asi 30 % toho, co v měsících před invazí.

Pokračování zítra ve 2. části.