Jak ovlivňuje psychologie davového chování rozhodnutí regulátorů ohledně kryptoměn a co to znamená pro budoucnost trhu?

V lednu 2024 učinila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) historické rozhodnutí, schválila první Bitcoin (BTC) burzovně obchodované fondy (ETF). Tento krok vyvolal globální vlnu, přičemž ostatní země a regiony rychle následovaly.

Po americkém vzoru schválili hongkongští regulátoři v dubnu 2024 spuštění fondů ETF na BTC a Ethereum (ETH). Nyní Evropská unie (EU) uvažuje o podobném kroku, kdy Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) hledá odborné názory na začlenění kryptoměn do trhu s investičními produkty.

Dotaz ESMA zahrnuje posouzení toho, zda by mohly majetkové fondy investovat do kryptoměn.

Tyto investiční fondy, jejichž hodnota činí ohromujících 12 bilionů eur (12,95 bilionu dolarů), jsou již diverzifikovány napříč různými třídami aktiv, jako jsou strukturované půjčky, komodity a povolenky na emise, a kryptoměny by mohly být další v pořadí.

Pokud bude schváleno, fondy majetkových fondů by mohly být jedním z největších hlavních fondů s expozicí na kryptoměny, ačkoli v diverzifikovaném smyslu.

Tento přechod odráží davovou mentalitu mezi regulátory, kdy jurisdikce jako Hongkong a EU přijímají kryptoměny jen několik měsíců po schválení ve Spojených státech.

Davová mentalita a kryptoměny

Předsudek davové mentality je psychologickým jevem, kde jednotlivci racionalizují své činy na základě chování větší skupiny. Tento jev se může projevit tím, že lidé nakupují nebo prodávají aktiva pouze proto, že to dělají i ostatní, což vede ke vzniku bublin nebo paniky na trhu. Psychologie davové mentality ve obchodování naznačuje, že lidé mohou následovat dav kvůli pocitu bezpečí nebo obavě z toho, že něco zmeškají (FOMO).

Mezinárodní měnový fond (MMF) identifikuje tři hlavní důvody, proč obchodníci a investoři podléhají davovým instinktům: víru, že ostatní mají přístup k cenným informacím, pobídky poskytované odměnovými schématy a vnitřní přednost konformity.

Jedním z nejdříve zdokumentovaných příkladů davové mentality ve finančnictví je holandská tulipánová manie z 17. století. Během tohoto období dosáhly ceny cibulí tulipánů neobvyklých úrovní, což bylo způsobeno spekulacemi a davovým chováním. Bublina nakonec praskla, což vedlo k dramatickému poklesu cen.

V nedávnější době je dalším příkladem davové mentality akciová bublina internetových technologií z konce 90. let a počátku 2000. Investoři se hrnuli do akcií souvisejících s internetem, což zvýšilo ceny na neudržitelné úrovně. Když bublina praskla, mnoho těchto společností zkrachovalo.

Mezitím jsou Spojené státy nyní třetím největším trhem s kryptoměnami na světě podle celkového počtu uživatelů, který činí přibližně 52 milionů. Tato velká uživatelská základna, spolu s tím, že přibližně 45 % uživatelů drží v kryptoměnách 5000 dolarů nebo více, naznačuje důležitost USA na globálním trhu s kryptoměnami a obchodem.

Výsledkem jsou regulační rozhodnutí ve Spojených státech, která mají značnou váhu a často ovlivňují ostatní jurisdikce, aby následovaly jejich příklad. Je pravděpodobné, že regiony jako Hongkong a EU následují americký příklad, možná kvůli přesvědčení, že regulované investice do kryptoměn jsou budoucností financí a kvůli FOMO.

ECB vs. ESMA: vznikající rivalita?
Ještě před několika měsíci, v únoru 2024, vyjádřila Evropská centrální banka (ECB) silné skepticismus vůči kryptoměnám, zejména vůči Bitcoinu.
Tento skepticismus odráží jejich postoj z listopadu 2022, kde zmínili nedostatky Bitcoinu, jako je jeho omezené použití v legitimních platebních systémech a environmentální obavy související s jeho těžebním procesem.
Stanovisko ECB je jasné: Bitcoin nesplnil své sliby stát se globální decentralizovanou digitální měnou ani životaschopným finančním aktivem.
Naopak, ESMA ukázala otevřenější přístup k kryptoměnám. To vyvolává otázku, proč existuje rozpor mezi opatrností ECB a postojem ESMA.
Toto rozdělení mezi ECB a ESMA vyvolává obavy ohledně koordinace a koherence regulačních úsilí v rámci EU, nechává několik otázek bez odpovědi.