Jak řešit černé stavby

Výstavba nových výrobních hal, skladů nebo kancelářských prostor je klíčovou součástí podnikatelského růstu. Co se však stane, když firma realizuje stavební projekt bez řádného povolení? V novém kontextu stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.) se důsledky pro takzvané „černé stavby“ výrazně zpřísnily. Jaká jsou rizika pro firmy, jak lze situaci řešit a proč je rychlá reakce klíčová?

Černou stavbou se rozumí jakýkoli stavební projekt realizovaný bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s vydaným povolením. U firem se nejčastěji jedná o přístavby k výrobním prostorám, rozšíření skladů, parkovací plochy, manipulační plochy nebo i drobnější úpravy, které mohou mít výrazný vliv na okolní prostředí. Taková stavba nejenže ohrožuje samotné podnikání, ale také může poškodit vztahy se sousedy, úřady nebo obchodními partnery.

Pokud stavební úřad zjistí černé stavby, zahájí řízení o jejich odstranění. Tento proces se nepromlčuje, což znamená, že i stavby dokončené před deseti nebo více lety mohou být předmětem kontroly. Kromě odstranění hrozí firmě vysoké finanční sankce. U černých staveb může pokuta dosáhnout až 2 milionů korun, v případě, že se stavba nachází v chráněném území, může tato částka narůst až na 4 miliony korun.

Pro firmy existuje cesta, jak se vyhnout odstranění nelegálně postavených staveb – legalizace prostřednictvím dodatečného povolení. Tento proces však není automatický a vyžaduje splnění celé řady podmínek.

Prvním krokem je podání žádosti o dodatečné povolení. Pokud stavební úřad již zahájil řízení o odstranění stavby, musí firma tuto žádost podat do 30 dnů od zahájení řízení. Včasné podání žádosti automaticky přeruší proces odstranění stavby, což poskytne čas na doložení všech nezbytných dokumentů a splnění podmínek.

Aby mohlo být povolení uděleno, stavba musí být v souladu s územním plánem a nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy, například v oblasti ochrany životního prostředí, regulace hluku nebo dodržení odstupů od sousedních pozemků. Pokud by byla nutná výjimka (například z hlediska ochrany přírody), její získání může celý proces značně komplikovat.

Klíčovou roli hraje také souhlas sousedů – například dalších firem či vlastníků sousedních pozemků. Pokud sousedé se stavbou souhlasí, může být proces legalizace výrazně jednodušší. Doložení jejich souhlasu může eliminovat potřebu některých výjimek, což by jinak mohlo být překážkou legalizace.

K úspěšné legalizaci je nutné uhradit pokutu za realizaci stavby bez povolení. Výše pokuty se liší podle typu staveb a rozsahu porušení, ale včasná úhrada je nezbytným předpokladem pro pokračování řízení.

Pokud firma odkládá řešení problému černých staveb, vystavuje se rostoucím rizikům. Včasná komunikace se stavebním úřadem může zabránit eskalaci situace a snížit hrozící finanční i provozní škody. Neodkladné podání žádosti o dodatečné povolení, případně konzultace s právníky nebo odborníky na stavební právo, může firmě ušetřit značné prostředky a omezit přerušení podnikatelské činnosti.

Firmy, které realizují rozsáhlé stavební projekty, by měly také zvážit pravidelné právní audity svých investičních záměrů. Ty mohou pomoci odhalit případné nedostatky ještě před zahájením stavby a předejít situacím, kdy by bylo nutné řešit legalizaci nebo odstranění stavby.

Černé stavby představují pro firmy značné riziko, a to nejen z hlediska financí, ale také provozu a reputace. Nový stavební zákon poskytuje úřadům větší pravomoci, což znamená, že je důležité jednat rychle a s odbornou podporou. Ať už se jedná o neplánované rozšíření haly nebo jinou stavbu, klíčem k úspěchu je důsledná komunikace, dodržení právních požadavků, správná dokumentace a efektivní spolupráce s úřady i sousedy. Jen tak lze minimalizovat rizika a zajistit plynulý chod podnikání.