Jak se Spojeným státům americkým daří v předbíhání Evropy jako svého ekonomického rivala?

Ekonomika USA bude i v roce 2024 předstihovat evropskou ekonomiku. Tento trend byl poprvé zaznamenán v souvislosti s globální finanční krizí a dále se posílil během epidemie koronaviru.

Proč však USA v posledních 20 letech stále rostou téměř dvakrát rychleji než Spojené království a eurozóna, přestože se jedná o dva nejbohatší regiony světa?

Příčiny mohou být různé. Krátkodobé proměnné, jako jsou postpandemické stimuly a ruská invaze na Ukrajinu, přispěly k rozdílům, ale také základní rozdíly, jako jsou investiční trendy a dostupnost úvěrů, stejně jako demografické a průmyslové složení.

Pandemie zvýšila výdaje

Aby zabránily tomu, že se zdravotní katastrofa během pandemie stane katastrofou ekonomickou, použily vlády na obou stranách Atlantiku silnou fiskální stimulaci.

Spojené státy však zvolily agresivnější postup. Primární deficit veřejných financí USA pro rok 2021 zůstal na ohromující úrovni 9,4 % HDP, což je více než dvojnásobek úrovně eurozóny a téměř dvojnásobek úrovně Spojeného království, přičemž v roce 2020 vykazuje dvouciferný deficit veřejných financi.

Podle Jennifer McKeownové, hlavní globální ekonomky společnosti Capital Economics, měly USA po epidemii velmi razantní fiskální reakci, která podpořila ekonomiku země.

Výrazná vládní pomoc napomohla oživení spotřebitelských výdajů v USA, které jsou jednou z hlavních příčin silného růstu země.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu

Podle hlavního ekonoma MMF Pierra-Oliviera Gourinchase musely být evropské domácnosti "obezřetnější" než jejich americké protějšky, a to z řady důvodů, včetně blízkosti ukrajinského konfliktu.

Gourinchas naznačil, že brutální šok z cen energií v Evropě, který byl důsledkem ruské invaze, byl "nejdůležitějším" faktorem nedávného ekonomického rozdílu obou oblastí.

Po ruské invazi v únoru 2022 vyskočila velkoobchodní cena plynu v Evropě na rekordní úroveň, která byla výrazně vyšší než ekvivalentní cena v USA. To zvýšilo spotřebitelskou inflaci za energie na 59 % ve Spojeném království a 44 % v eurozóně.
"Když jsou ceny energií vysoké, je region chudý," řekl Gourinchas o Evropě na výročním zasedání fondu v Marrákeši.
S tím souhlasil i hlavní evropský ekonom investiční společnosti T Rowe Price Tomasz Wieladek. "Hlavní zdroj energie pro Evropu se ukázal jako nespolehlivý," dodal.

Prosperující technologický sektor ve Spojených státech
Kontrast ve složení průmyslu obou ekonomik je významným strukturálním faktorem, který způsobuje rozdílnost mezi USA a Evropou.

Spojené státy se mohou pochlubit prosperujícím technologickým sektorem s úspěšnými a vynalézavými společnostmi, jako jsou Amazon, Alphabet a Microsoft, které Evropané nemají. Vzhledem k tomu, že Spojené státy dominují v oblasti umělé inteligence, ekonomové předpovídají, že se tento rozdíl bude zvětšovat.

Evropa se naopak specializuje na odvětví, která jsou vůči čínské konkurenci zranitelnější, jako jsou například elektromobily.

Podle Christiana Kellera, vedoucího makroekonomického výzkumu v investiční bance Barclays, byla Evropa, a zejména Německo, "obrovským vítězem [globalizace] v podobě, v jaké existovala do roku 2018, ale zdá se, že tento typ globalizace nyní skončil".

Spojené státy rovněž prokazují větší agilitu při přechodu svého hospodářství na zelené technologie.

Díky stovkám miliard dolarů v podobě dotací a daňových úlev pomohl zákon o snížení inflace v hodnotě 369 miliard dolarů stimulovat investice do zelených technologií. Podle mnoha ekonomů byla reakce EU pomalejší a její realizace složitější.

Řada evropských společností, včetně Total Energies, BMW a Northvolt, přesunula své investice do Spojených států.

V USA nyní rozhodně probíhá investiční renesance," řekl Paul Gruenwald, hlavní ekonom společnosti S&P Global Ratings.

Investice ve Spojených státech
Snadnější přístup k úvěrům v minulosti napomáhal růstu americké ekonomiky, zejména technologického průmyslu.

Více venture kapitálu a rozvinutější dluhové a akciové trhy usnadnily americkým firmám financování jejich expanze než jejich evropsky konkurence, které se spoléhají především na banky. Evropa se také potýkala s krizí státního dluhu a úspornými rozpočtovými opatřeními, což obojí mělo negativní dopad na investice.

Podle údajů OECD jen investice venture kapitálu do umělé inteligence přesáhly za posledních deset let 450 miliard dolarů, což je přibližně desetkrát více než v eurozóně nebo ve Spojeném království.

"Schopnost získat velké částky a financovat poměrně riskantní investice tu v Evropě prostě není," dodal Keller. "Evropský model financování bank to neumožňuje."

Podle Nathana Sheetse, hlavního ekonoma americké banky CitiBank, poskytl venture kapitál "flexibilní mechanismus financování" technologií. "Jsem si jistý, že je snazší předložit technologické nápady firmě venture kapitálu v Silicon Valley než velké evropské bance," řekl.

Podniky mohou ve Spojených státech rychleji expandovat, protože země má rozsáhlý trh s jednotným jazykem a regulačním systémem, který podporuje inovace. Navzdory jednotnému trhu je Evropa v mnoha ohledech roztříštěná, zejména v sektoru služeb.

Přispěly k tomu i špičkové americké vysoké školy, například Massachusettský technologický institut na východním pobřeží a Stanford na západním pobřeží. Jakmile se vytvoří takováto aglomerace odborných znalostí, má tendenci se rozšiřovat.

Tyto proměnné významně zvýšily investice a produktivitu v USA, které jsou důležitými faktory určujícími životní úroveň.

Zhoršující se trh práce a stárnoucí společnost

Rychle stárnoucí evropská populace v kombinaci s pomalejším růstem počtu obyvatel zatěžuje státní rozpočty na kontinentu. To má vliv i na deficit ve vztahu ke Spojeným státům, kde na rozdíl od Evropy počet obyvatel v produktivním věku od roku 2010 roste, i když pomaleji.

"Evropa se již nějakou dobu potýká s nízkým růstem produktivity a začínají se projevovat důsledky stárnutí populace a omezení nabídky pracovních sil," uvedl na začátku tohoto měsíce Alfred Kammer, ředitel MMF pro Evropu.

Rozdíly v transatlantickém růstu by nebyly tak výrazné, kdyby neexistovaly demografické rozdíly.

Očekává se však, že demografický vývoj v následujících desetiletích bude ve prospěch Spojených států.

Wieladek rovněž poznamenal, že v posledních desetiletích podpořily evropský růst příznivé vlivy na trhu práce, jako je větší počet pracujících žen a starších osob.
"Mzdy kvalifikovaných východoevropských pracovníků rychle rostou," dodal. "Sociální reformy v západní Evropě – které přispěly ke zvýšení účasti na trhu práce – pravděpodobně dosáhly svých mezí."

Zvětšuje se propast?

Rozdíl mezi USA a Evropou se bude v budoucích letech ještě zvětšovat díky rostoucím investicím a lepšímu demografickému vývoji. USA by mohly zvýšit svůj potenciální růst, zatímco Evropa se bude snažit udržet si nižší ekonomicky růst, který již měla.

Evropa má celkově nižší potenciál dohnat Spojené státy americké, zejména v uvedených oblastech, se kterými stále bojuje. Jazykové, právní a transakční bariéry mezi zeměmi, stárnoucí populace a vzpamatování se z nedávných událostí budou největšími výzvami.