Jak si ekonomika Číny vede ve srovnání se státy EU?
Propad výkonnosti čínského hospodářství je v poslední době evidentní. Krize tamního nemovitostního trhu, klesající počet poskytnutých úvěrů, nižší útraty ze strany tamních spotřebitelů a nepomáhá tomu ani deflace, která je velkým strašákem pro tamní centrální banku. V porovnání se státy Evropské unie se ale data o čínské ekonomice nemusí jevit tak negativně.
Podle posledních dostupných údajů čínský hrubý domácí produkt ve druhém letošním čtvrtletí meziročně vzrostl o 6,3 procenta, což bylo o jeden a půl procentního bodu více než během prvního čtvrtletí. V loňském roce stoupl čínský hrubý domácí produkt o 3 procenta. V roce 2021 pak dokonce o 8,1 %.
Poslední dostupná data o vývoji čínské ekonomiky korespondují s tím, jaké jsou cíle čínské komunistické strany. Její vedení si dalo za cíl, aby asijská mocnost za rok 2023 hospodářsky stoupla zhruba o 5 procent. Nicméně první odborné instituce začínají své predikce čínského ekonomického růstu pro letošní rok revidovat a domnívají se, že tohoto cíle Čína nejspíš nedosáhne.
Číně se tak momentálně nedaří napodobit rok 2008, a tedy období, kdy celý svět čelil jedné z největších globálních finančních krizí v historii. Čína se díky obrovskému stimulačnímu balíčku tehdy jako první velká ekonomika na světě z hospodářských problémů oklepala a mířila rychle k růstu.
Číně každopádně nyní hrozí, že problémy tamního čínského nemovitostního odvětví se přelijí do ostatních sektorů ekonomiky. Kromě developerů Evergrande či Country Garden Holdings mají totiž první problémy i investiční trusty. Problém je to mimo jiné i proto, že stavebnictví v posledních letech generovalo až 30 procent celého čínského HDP. I proto čínské hospodářství za letošní rok možná stoupne o méně než pět procent, což je při pohledu do historie velmi slabý výsledek.
Znatelně každopádně tento případný výsledek převýší výkonnost českého hospodářství, které se prozatím ještě ani pořádně nevzpamatovalo z uplynulé pandemické krize. Spolu s Německem je totiž Česká republika jediným státem v Evropské unii, jejíž ekonomika se téměř ještě nevrátila na předcovidové hodnoty.
Poslední makroekonomická prognóza Ministerstva financí hovoří o tom, že hrubý domácí produkt Česka v letošním roce klesne o dvě desetiny procent. Důvodem je hlavně omezená poptávka ze strany domácností, kterou tíží velké zdražování z posledních měsíců. V porovnání s českou ekonomikou si tak ani přes možné zpomalení v dalších měsících nevede čínská ekonomika vůbec špatně.
Do většího stimulačního balíčku na podporu ekonomiky se čínské vládnoucí straně nyní nechce kvůli obavám z důsledků zadlužení. Data ale ukazují, že ve srovnání s ostatními státy skupiny G20 si ale Čína ani v tomto ohledu nevede tak špatně. Její veřejný dluh totiž momentálně dosahuje necelých 80 % HDP. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že tempo tohoto zadlužování je v posledních letech poměrně silné. Ještě v roce 2019 totiž čínský veřejný dluh činil jen 57,2 procenta.
Finanční problémy však v Číně má hlavně samospráva. Dopadla na ni současná krize realitního sektoru v Číně, kvůli které klesají městům a provinciím příjmy z prodejů.
Ve srovnání s členskými státy Evropské unie však není dluhová situace Číny tak hrozivá. V průměru totiž dluh celé Evropské unie dosahuje 83,7 procent, a tedy více než v případě Číny. Nejhůře si dlouhodobě vede Řecko (168,3 procenta HDP) nebo Itálie (143,5 procenta). Česko si každopádně v porovnání s Čínou vede lépe a jeho veřejné zadlužení aktuálně v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhlo 44,5 procenta HDP.