Jak si stojí Indie, Čína a Rusku v oblasti veřejného zadlužení?

Míra veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu v Číně a Indii je ukázkou toho, že dluhové financování je v posledních letech trendem v podstatě ve všech státech po celém světě. V obou těchto asijských zemích totiž ukazatel přeskočil hranici 75 procent. S mnohem nižším dluhovým břemenem i díky značnému přílivu peněžních prostředků z prodeje fosilních paliv bojují v Rusku. Oficiální vykázané údaje totiž ukazují, že na konci loňského roku tam míra veřejného zadlužení k HDP činila jen 17,2 procenta.

Veřejný dluh je důsledkem dlouhodobé fiskální nerovnováhy. Pro ekonomiku může znamenat řadu problémů, neboť jeho kumulace navyšuje v ekonomice inflační tlaky a zároveň omezuje soukromé investice. Dluh tedy zatěžuje současné i budoucí obyvatelstvo a každá země by k němu měla přistupovat obezřetně. V kontextu rozpočtu pro daný rok zároveň jeho výše ovlivňuje úrokové náklady, které se hradí držitelům takového dluhu.

Naprostá většina zemí Evropy, Spojené státy, Velká Británie i Japonsko vykazují vysokou míru veřejného zadlužení k HDP. Není výjimkou, že u řady z nich tento ukazatel převyšuje hranici 100 procent. I proto se nabízí otázka, jak je na tom Čína nebo Indie.

Čína se v posledních letech řadí mezi nejvíce rostoucí ekonomiky celého světa. Projevuje se to však i v míře veřejného zadlužení, která se na konci loňského roku vyšplhala až na 77,1 %. Ještě v roce 2013 přitom tento ukazatel dosahoval jen 37 procent. Za posledních deset let se tedy míra veřejného dluhu k HDP zvýšila o více než 40procentních bodů. Ještě před vypuknutím pandemie nemoci covid-19 to bylo 57,2 %.

Půjčené peníze každopádně Čína využila poměrně smysluplně. Je patrné, že tamní infrastruktura se za posledních několik let citelně posunula. Evropa i pro Spojené státy by se měly inspirovat třeba v oblasti železniční infrastruktury, na tu vysokorychlostní třeba u nás v České republice totiž zatím stále marně čekáme.  

Největší ratingové agentury každopádně hodnotí čínskou schopnost splácet nakumulované dluhy pozitivně, a i výhledy do budoucna jsou pozitivní. Větším problémem jsou pro Čínu dluhové potíže tamních provincií, které aktuálně činí cca 9 bilionů dolarů, což je asi 50 procent loňského HDP celé Číny.

O něco hůře si v kontextu zadlužení vede Indie. Na konci roku 2021 tam míra veřejného zadlužení k HDP činila 89,26 % a meziročně se o pár desetin procentního bodu snížila. V Indii došlo k nárůstu veřejného zadlužení hlavně během pandemie nemoci covid-19. Ještě v roce 2013 tam totiž tento ukazatel dosahoval výše 67,06 %.

Ratingové agentury každopádně považují nakumulovaný indický dluh za udržitelný.  Převažují v něm totiž dlouhodobé půjčky s pevnou úrokovou sazbou, jde navíc o ekonomiku, kterou v dalších letech čeká nejspíš solidní hospodářský boom. Země navíc není příliš ohrožena měnovou krizí, neboť podíl zahraničního dluhu je jen velmi malý a dosahuje zhruba 3,5 procent. Většinu dluhu drží hlavně tamní banky.

I díky tomu by se v případě trvání rozpočtových schodků mohl ukazatel indického veřejného zadlužení k HDP udržovat na stávajících hodnotách. Ovlivňuje jej totiž nejen samotná dlužná částka, ale i hospodářská výkonnost ekonomiky.

Vládnímu dluhu se snaží vyhýbat v Rusku. V posledních letech se zvlášť v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a probíhající invazí na Ukrajině mírně zvyšuje, stále však míra ruského zadlužení k hrubému domácímu produktu dosahuje jen na úroveň 17,2 %. Ještě v roce 2013 byl tento ukazatel o téměř sedm procentních bodů nižší. Rusko dlouhodobě profituje z přílivu peněžních prostředků z prodejů fosilních paliv do zahraničí, díky čemuž se vyhýbá kumulaci deficitů.