Jak to vypadá se společnou měnou zemí BRICS?

Minulý rok oznámily země BRICS, že zvažují vytvoření společné měny krytou zlatem. Co se za 14 měsíců od zveřejnění myšlenky změnilo? Jak se na tuto myšlenku tváří nová americká administrativa?

Přestože se dominance amerického dolaru v poslední době snížila a došlo ke globálnímu poklesu jeho preference, tak zůstává, a s největší pravděpodobností i nadále zůstane, zdaleka nejpoužívanější světovou měnou. Americký dolar stále tvoří téměř 60 % rezerv centrálních bank na světě. I kdyby státy BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) usilovaly o odklon od amerického dolaru, trvalo by to roky a tento krok by byl přinejlepším částečný. Americká vláda pravděpodobně nedovolí takovou „de-dolarizaci“ bez odporu.

Americký dolar je hlavní světovou rezervní měnou již téměř sto let. Nyní však výzva skupiny BRICS vůči dominanci amerického dolaru vychází z vnímané ekonomické síly této skupiny, když její členové představují 24 % světového HDP a 16 % světového obchodu. Zvolený americký prezident Donald Trump již varoval země BRICS, že pokud se pokusí nahradit americký dolar, budou čelit až stoprocentním clům a měly by počítat s tím, že se rozloučí s vývozem do USA. Trumpovo prohlášení následovalo po výzvě jeho poradců, aby přijal tvrdá opatření proti zemím, které se snaží otupit „nadvládu dolaru“.

Záměr skupiny BRICS Plus (skupina BRICS rozšířená o Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty) zbavit se amerického dolaru při svých vzájemných obchodních transakcích a usilovat o diverzifikovanější měnový systém vychází z finančních sankcí, které USA již uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Čína se zavázala, že spolu s Ruskem společně zavede alternativní platební systém nezávislý na americkém dolarovém systému SWIFT. Čínský postoj podporuje její síla v mezinárodním obchodě a investicích. Ale také využití čínské měny renminbi v globálních transakcích ukazuje, že by se Čína mohla stát hlavním vyzyvatelem amerického dolaru.

Kromě snahy o zavedení dalších národních a regionálních měn jako alternativy k americkému dolaru zahrnuje záměr států BRICS „de-dolarizovat“ také využívání digitálních měn. Před více než rokem Brazílie zašla ještě o krok dále a navrhla, aby členské státy BRICS vytvořily společnou měnu pro vzájemný obchod a investice. Zatímco brazilský návrh není mezi členskými státy BRICS široce přijímán, Indie a Spojené arabské emiráty, které mají úzké vazby na USA, jsou obchodování ve vlastních měnách nakloněny. Indie podepsala dohodu o obchodování v místních měnách se SAE v červenci 2023 a s Malajsií v dubnu 2023. Později téhož roku indická vláda prohlásila, že podepsala dohody o usnadnění transakcí v domácích měnách s 22 zeměmi.

V posledních několika letech byla geopolitická či geoekonomická dominance Spojených států zpochybněna především Čínou a Ruskem. Důležitou poznámkou je, že většina vlád a velkých korporací se nadále ve velkém zadlužuje v amerických dolarech a 84 % globálních transakcí se uskutečňuje právě v americké měně.

Je těžké odhadnout, jak odhodlaně si členské státy BRICS za tímto svým cílem půjdou. Analytici nadále pochybují o proveditelnosti realizace koordinovaných opatření v dohledné době. Zřejmě tak může trvat ještě dlouho, než se BRICS jako nově vznikající mocný blok vyvine a přijme platební systém, který by mohl být považován za vážnou alternativu k systému SWIFT.

Již byla zmíněna „celní“ hrozba ze strany zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Sám Trump si pravděpodobně dvakrát rozmyslí, než svou hrozbu uskuteční, protože v případě posílení amerického dolaru (ke kterému by došlo v případě zásadního zatížení dovozu do USA) se americký vývoz stane dražším a méně konkurenceschopným na globálních trzích. Američtí spotřebitelé by také nakonec platili za dovážené výrobky výrazně více než teď a cla by také zvýšila náklady amerických společností, které používají dovážené komponenty. Ve finále by tak zavedení cel zvýšilo americkou inflaci. A pokud je nějaká společnost hodně citlivá na růst cen, je to ta americká.