Jaké změny přináší vládní konsolidační balíček?

Vláda představila svůj konsolidační balíček. Jde o komplexní soubor opatření, který má za cíl neopakování vysokých schodků státních rozpočtů posledních let. S čím premiér Petr Fiala, předsedové koaličních stran a jejich další zástupci před českou veřejnost předstoupili a o kolik by měl soubor opatření schodek rozpočtu snížit?

Příjmová strana rozpočtu:

Vláda se rozhodla snížit počet sazeb DPH ze současných tří (10, 15 a 21 %) na dvě (12 % a 21 %).

• K přesunu z nižších sazeb do nejvyšší sazby a relativně výraznějšímu zdražení tak dojde u prodeje točeného piva, palivového dřeva, úklidových prací v domácnostech či např. vybraných služeb drobných řemeslníků. Ti byli nižší sazbou zdaňováni od „dob Covidu“.
• K přesunu z 10% sazby do 12% a mírného zdražení tak zřejmě dojde v případě vodného a stočného, tepla, dopravy, bezlepkových potravin, ubytovacích služeb či léků.
• Naopak přesunem z původní sazby 15 % do 12% sazby by mělo dojít ke zlevnění potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či např. dětských sedaček.

V posledních týdnech hodně diskutovaná sazba DPH na knihy zůstává nulová. Jde o jedinou položku, která je od DPH osvobozena. Zásadní informací je, že po změnách DPH by dle ministra financí Zbyňka Stanjury měl klesnout celkový výběr DPH o 6,3 mld. CZK. Obyvatelům tak zůstane v peněženkách z titulu jejich nákupů v průměru o trochu více peněz.

Ještě před několika měsíci, především ze strany ODS, kategoricky odmítaný návrh zvýšit daň z příjmu právnických osob se nakonec dočkal realizace, když se sazba zvyšuje z 19 % na 21 %. K úpravě výše této daně tak dochází poprvé od roku 2009, kdy byla sazba snížena z 20 % na 19 %. Z pohledu srovnání členských zemí Evropské unie se Česká republika bude řadit k zemím s průměrným zdaněním podnikových zisků. Tento krok by měl státnímu rozpočtu přinést navíc 22 mld. CZK.

Velká debata se v posledních týdnech vedla o zvýšení odvodů živnostníků. Zvýšení bylo argumentováno především tím, že OSVČ odvádí násobně méně než zaměstnanci a při odchodu do důchodu pak dostávají tak nízké důchody, že jsou nuceni žádat o dávky sociální podpory. Dle návrhu by po třech letech měla hranice vyměřovacího základu odpovídat minimální mzdě. Postupný náběh rozložený do tří let budou i osoby samostatně výdělečně činné, které s podnikáním začínají.

Byť to na tiskové konferenci z úst ministra financí ihned nezaznělo, změny se týkají i zdaňování fyzických osob. Nemění se 15% sazba daně, ale snižuje se práh pro vyšší 23% sazbu ze čtyřnásobku průměrné mzdy na trojnásobek. „Strop“ se tak sníží ze 161 tis. CZK na 121 tis. CZK.

Očekávaně dochází k navýšení daně z nemovitostí. Celý příjem z navýšení ve výši cca 9 mld. CZK však půjde do státní „pokladny“. Dosavadní stav byl takový, že celý odvod daně šel do rozpočtů daných obcí. K tomu, že by část daně byla odváděna do státního rozpočtu, se řada obcí dopředu vyjadřovala negativně. Je ale potřeba říct, že, přes nárůst koeficientů v posledních především dvou letech, naprostá většina českých obcí svého práva zvýšit sazbu této daně vůbec nevyužívala a nemovitosti ve svých katastrech dlouhodobě drží na základním místním koeficientu. Dosavadní odvody daně z nemovitosti dlouhodobě patřily k nejnižším v celé Evropě (resp. České republice patří 36. místo z 37 v rámci zemí OECD).

Stát by také dle slov předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové měl projít jistou redukční dietou z pohledu počtu státních zaměstnanců resp. objemu finančních prostředků, které jsou na jejich platy státem vynakládány. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že na platech stát ušetří cca 9,7 mld. CZK.

Vláda také po letech znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 %. Státu by to dle odhadů mělo příští rok přinést 11,9 mld. CZK.

Dle očekávání se vláda rozhodla zrušit 22 daňových výjimek (11 u daně z příjmu), které by měly dle slov premiéra k výraznému zjednodušení daňového přiznání. Mělo by dojít ke zrušení školkovného nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vláda také navrhuje snížení slevy na dani na manželku, které bude omezena péči o dítě, které ještě nedosáhlo věku třech let.

Vláda si „posvítila“ také na neřesti, když dojde ke zvýšení daně z piva, tabáku a lihu. Naproti tomu nakonec nedojde k zavedení daně na tichá vína, kde i koaliční parlamentní a vládní politici především z jižní Moravy proti tomuto návrhu aktivně vystupovali.

Konsolidační balíček také přináší zdražení roční dálniční známky z 1500 CZK na 2300 CZK. Cena dálniční známky nebyla změněna od roku 2012.

Výdajová strana rozpočtu:

Vláda se rozhodla výrazně „říznout“ do oblasti národních dotací o 54,4 miliard do podnikatelského sektoru. Zhruba 11 mld. by stát měl ušetřit na provozu státu a dříve uvedených necelých 10 mld. na platech státních zaměstnanců.

Další zásadní položkou, která má snížit tlak na výdaje státu, je důchodová reforma. Toto je nedílná a zásadní část celého konsolidačního balíčku, protože jen za poslední dva roky se výdaje státu na penze zvýšily o více než 100 mld. CZK a aktuálně tvoří cca 34 % veškerých státních výdajů. V příštím roce na ně padne cca 480 mld. CZK.

Rozebrání reformy by vydalo na několik samostatných článků. Ve zkratce nyní uveďme, že dochází ke změně výpočtu věku pro odchod do důchodu, který se bude automaticky měnit na základě případných změn očekávané doby dožití. Dále dojde ke snížení růstu valorizace důchodů, zpřísnění možnosti odchodu do předčasného důchodu (ale s nižším krácením důchodu po odpracovaných 45 letech), k zavedení společného vyměřovacího základu manželů (pokud s tím budou oba souhlasit), snížení výše nově přiznaných důchodů, dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese či změny výše státního příspěvku u penzijního spoření, které by mělo obyvatelstvo motivovat k větším úložkám. Stát se také bude snažit omezit kumulování dohod o provedení práce a naopak motivovat občany, aby více využívali zkrácených úvazků. Také dojde k rozšíření vdovských a vdoveckých důchodů na 5 let. Důležitou věcí je zvýšení minimální penze na 20 % průměrné mzdy. Soubor opatření v rámci důchodové reformy by měl dle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky zajistit, že se v roce 2050 nepropadne důchodový systém na hodnotu -4,5 % HDP, ale pouze na -1,5 %.

Pokud by vláda nyní žádná opatření neudělala, schodek rozpočtu by byl podle premiéra v příštím roce o 94,1 miliard korun vyšší, v roce 2025 pak o 147,5 miliardy. Celý balíček samozřejmě musí projít schvalovacím procesem v poslanecké sněmovně, senátu a u prezidenta republiky. V každém z uvedených kroků se ale dá očekávat schválení balíčku resp. podpis prezidenta.