Jsou sankce uvalené na Rusko účinné? 2.část

Koho více poškozují na Rusko uvalené sankce? Proč v Rusku uvažují o tom, že by užívání nelegálního softwaru přestalo být trestné? A proč si Česká republika nemůže dovolit nebýt solidární na trhu s elektřinou?

Pro Rusko představuje obrovský problém to, že díky uvaleným sankcím nemůže dovážet počítačové čipy a polovodiče, které jsou potřeba v celé řadě odvětví průmyslu. Z dlouhodobějšího pohledu je také naprosto zásadní fakt, že technologické společnosti přestaly na ruském trhu prodávat softwarové licence. Pro fakt, že si to ruské vedení uvědomuje, svědčí návrh ruského ministerstva financí, aby užívání nelegálního softwaru přestalo být v určitých případech trestné. Sice by tím Rusko porušilo Bernskou úmluvu o respektování autorských práv, ale že jsou pro Rusko mezinárodní dohody jen cárem papíru, tamní vedení země ukázalo již mnohokrát.

Cílem, v pořadí šestého sankčního balíčku, je omezení dovozu ruské ropy do EU o 90 % ve srovnání s předchozími lety. Od prosince tohoto roku nebude možné do EU dovážet ropu z Ruska. Několik členských států EU vč. České republiky získalo odklad platnosti tohoto rozhodnutí, protože nemohou dostatečně rychle ruskou ropu nahradit. V případě České republiky bude potřeba navýšit kapacitu ropovodu TAL, když budou nutné získat souhlasy vlád Itálie, Rakouska a Bavorska, protože přes jejich území ropovod vede. Předběžné souhlasy Česká republika získala v červenci tohoto roku. V případě, že dojde k naplnění cíle 90% snížení dodávek ropy a ropných produktů do EU, Rusko přijde ročně zhruba o 65 mld. USD.

Otázka k zamyšlení: Proč by měla Česká republika očekávat solidaritu jiných zemí v oblasti plynu a ropy, kde nutně solidaritu potřebuje viz např. potřeba navýšení kapacity ropovodu TAL, když by sama nebyla solidární s Německem v oblasti elektřiny?

Na „evropském sankčním seznamu“ jsou kromě ropy i další suroviny. Příjmy ruského státního rozpočtu jsou téměř z 60 % tvořeny právě z vývozu surovin. Vyhlášené sankce znamenají, že se hodnota celkového ruského dovozu a vývozu v období leden-srpen 2022, dle údajů Světové banky, snížila o 35,2 resp. 30,9! Z pohledu celkové obchodní výměny ruský obchod se západními státy tvořil pouhá 2 % jejich vývozu a dovozu. Z pohledu Ruska se ale jedná o 34 % celkového dovozu a vývozu této země! Z pohledu obchodní výměny je dopad uvalených sankcí naprosto neporovnatelně vyšší na ruskou ekonomiku než tu evropskou.

V červenci 2022 zhruba 40 % veškerého vývozu ropy z Ruska směřovalo do EU.

Podíl vývozu do Číny a Indie tvořil 28 % resp. 13 %. Zájem těchto dvou zemí o ruskou ropu ale na podzim klesá s tím, jak klesá cena ropy na trhu. Sleva ve výši 20-30 %, za kterou Rusko těmto zemím svou ropu prodává, totiž přestává být zajímavá a Čína s Indií nakupují více ropy ze zemí Blízkého východu.

Nepřímým dopadem uvalených sankcí je odchod více než jednoho tisíce zahraničních společností z Ruska, když tyto společnosti generovaly téměř 40 % ruského HDP! Ruské vedení se snažilo tento fakt bagatelizovat a namísto některých známých západních značek dosadilo vlastní „náhražky“. Výsledek je takový, že jen v Moskvě přišlo díky hromadnému exodu zahraničních firem, dle tamního starosty Sobjanina, o práci 100.000 lidí. Ruský stát pak samozřejmě přišel o příjmy z daní, které do tamní ekonomiky společnosti přinášely. S odchodem některých společností je navíc spojen fakt, že celá řada západního zboží je pro Rusy úplně nedostupná, nebo se jeho cena na černém trhu mnohonásobně zvýšila.
Pokračování ve 3. části.