Kde se berou peníze - vytváří je obchodní banky

Ano, možná to je trochu překvapivé, ale peníze jsou ve skutečnosti tvořeny komerčními bankami při poskytnutí úvěru a zase zanikají s jeho splacením. Centrální banky poskytují obchodním bankám pouze likviditu a nevytváří nefyzické peníze, kterých je mnohem více než hotovosti.

Časté tvrzení, že centrální banky „tisknou peníze“ a dotují jimi ekonomiku, není správné. Podle nejširšího měnového agregátu je v české ekonomice 6 bilionů korun, ale pouze 0,7 bilionu z této částky tvoří oběživo, tedy fyzické peníze emitované centrální bankou. Hotovosti je tak mnohem méně než digitálních cifer na internetu nebo v mobilní aplikaci. V případě hotovosti se také jedná o závazek centrální banky, kdežto bankovní vklady jsou závazkem obchodních bank. Oběživo je doplňováno hlavním emitentem podle potřeb obchodních bank do bankomatů i na pobočky.

Centrální banky však mají na tvorbu peněz vliv. Pro akceleraci úvěrování, a tedy pro rozšiřování peněžní zásoby, vytváří příhodné prostředí například snížením povinných minimálních rezerv nebo snížením základní úrokové sazby. Cena zdrojů je pro banky důležitá, neboť podmiňuje i ochotu půjčovat si. Centrální banka může být na poli podpory i aktivnější a může na základě prováděné měnové politiky zvyšovat likviditu obchodním bankám nákupem dluhopisů - kvantitativním uvolňováním. Národní banka připíše „čísla“ na u ní vedený rezervní účet obchodní banky. Důležité nicméně je, že soukromým bankám je poskytována pouze likvidita a peníze se tvoří až při sjednání půjčky.

Finance si banky mohou zajistit na mezibankovním trhu nebo přímou půjčkou od věřitele poslední instance - centrální banky. Prostředky mohou nabýt ale i prostým vkladem od občanů. K více půjčeným a investovaným penězům vede cesta skrze získání více klientů.

V případě klienta, vkládajícího si peníze na účet, je pak praxe taková, že v případě vkladu 1000 korun a při povinných minimálních rezervách 2 % si banka musí nechat minimálně 20 korun a zbylých 980 korun půjčí. Z původních 1000 korun tak bylo zatím vytvořeno 1980 korun. Půjčených 980 je utraceno u obchodníka. Ten je zase vloží na svůj bankovní účet. Z uložené sumy je komerční bankou uschováno na rezervním účtu u centrální banky opět minimálně 19,6 korun a 960,4 je opět zapůjčeno s vidinou úrokového zisku. Od začátku procesu z původní tisícikoruny dosud vzniklo 2940,4 korun, které vlastně ve skutečnosti fyzicky nikde nejsou a existují pouze ve formě čísla. Tato multiplikace peněz se neděje nekonečně a finální počet násobení lze získat pomocí peněžního multiplikátoru.

Finanční systém má důvěru, přestože jsou peníze ničím nekrytá čísla, která jsou vytvořena v účetnictví komerčních bank. Kdyby si všichni klienti chtěli vybrat své vklady, banky by neměly prostředky na výplatu.