Kdo platí nejvíce do rozpočtu EU a kdo naopak nejvíce získává?

Rozpočet Evropské unie představuje významný nástroj solidarity mezi členskými státy, který umožňuje financování projektů, jež by jednotlivé země samostatně nezvládly. Bohatší státy západní a severní Evropy zpravidla přispívají více, než kolik z rozpočtu získávají, zatímco státy střední a východní Evropy jsou naopak častými příjemci podpory.

Podle Evropské komise přispěly v roce 2023 do rozpočtu EU nejvíce čtyři největší ekonomiky: Německo (33,8 miliardy eur), Francie (25,8 miliardy eur), Itálie (18,8 miliardy eur) a Španělsko (13,6 miliardy eur). Na druhém konci žebříčku stojí Malta (112 milionů eur), Kypr (259 milionů eur) a Estonsko (355 milionů eur), které přispěly nejméně.

Příjemci rozpočtu a regionální rozdíly
Mezi hlavní příjemce patří Polsko, které získalo 14,1 miliardy eur, což jej řadí na druhé místo za Francii (16,5 miliardy eur). Dalšími velkými příjemci byly Německo, Itálie a Španělsko. Naopak nejmenší částky obdržely Malta (277 milionů eur), Kypr (393 milionů eur) a Slovinsko (952 milionů eur).

Rozdělení přispěvatelů a příjemců rozpočtu odráží i geografické rozdíly. Zatímco bohatší státy západní a severní Evropy přispívají více, východoevropské státy čerpají větší podporu, aby se vyrovnaly jejich rozvojové potřeby. Výjimkami jsou Belgie a Lucembursko, které přestože patří mezi bohatší státy, získávají prostředky díky tomu, že hostí instituce EU.

Čisté příspěvky a zisky na obyvatele
Při přepočtu na obyvatele se situace výrazně mění. Nejvyšší čisté příspěvky na obyvatele mělo v roce 2023 Nizozemsko (350 eur), následované Irskem (240 eur), Německem (235 eur), Dánskem (210 eur) a Švédskem (156 eur).

Naopak mezi čistými příjemci dominoval Lucembursko, kde každý obyvatel získal v průměru 3 081 eur. Druhé místo obsadilo Chorvatsko s 619 eury na obyvatele. Mezi další výrazné příjemce patří například baltské státy, kde každý obyvatel získal více než 500 eur.

Jak se rozpočet využívá?
Evropský rozpočet však není pouze o příjmech a výdajích. Slouží jako investiční nástroj, jehož hlavním cílem je podporovat růst a konkurenceschopnost v celé EU. Finance z rozpočtu se zaměřují na rozvoj venkovských oblastí, ochranu životního prostředí, vzdělávání, výzkum či zabezpečení vnějších hranic Unie.

Podle Evropské komise některé výdaje, ačkoliv se zdají být přiděleny konkrétní zemi, přinášejí benefity pro celou Unii díky jejich přímým i nepřímým dopadům. Například investice do rozvoje infrastruktury ve východní Evropě mohou přispět k ekonomickému růstu v Evropě.

Čísla o příspěvcích a příjmech nejsou jediným ukazatelem přínosu členství v EU. Kromě finančních toků poskytuje Unie platformu pro spolupráci, která umožňuje řešit společné výzvy, jako je klimatická změna, mezinárodní obchod či bezpečnost.

Členské státy tak mohou dosáhnout výsledků, které by samostatně nebyly možné. Evropská unie zůstává pro své členy klíčovým partnerem, který přispívá k udržitelnému rozvoji a stabilitě.

Rozpočet EU ztělesňuje princip solidarity mezi státy s různou ekonomickou úrovní. Zároveň však od členských zemí očekává odpovědné nakládání s prostředky a dodržování pravidel. Tato rovnováha je klíčová pro zachování důvěry a efektivity evropského projektu.

Tento komplexní systém finančních toků ukazuje, jak důležitá je spolupráce na úrovni Unie. I přes rozdíly v příspěvcích a příjmech je cílem společného rozpočtu zajistit harmonický rozvoj všech členů a udržitelnost evropské integrace.