Kdy skončit? Znáte strategii optimálního zastavení?

Leckterá lidská činnost nastoluje otázku „Kdy skončit?“. Je to otázka důležitá, neboť, co se vleče, sice neuteče, ale stojí peníze. Strategie optimálního zastavení se uplatňuje v mnoha oborech lidské činnosti - v personalistice, v lékařství a ve výzkumu obecně, ale také v bankovnictví. Napoví, kdy se zbavit nevhodné investice, nebo kdy uplatnit opci.

Strategie optimálního zastavení přináší výsledek optimální, a to s pravděpodobností úspěchu necelých 37 %. Není to nadpoloviční pravděpodobnost, ale je to ten nejlepší možný výsledek.

Přesná hodnota v procentním vyjádření je „100 x 1/e“. Zkušenost praví: kde je cyklus a uzavřenost, hledej „pí“, kde jsou karty a vývoj, hledej „e“.

Pojďme si strategii optimálního zastavení představit v reálné situaci.

Ve firmách vybírá vhodného pracovníka na danou pracovní pozici oddělení Human Resources. V soukromí si volíme životního partnera sami a může se z toho mnohdy stát nekončící trauma. Johann Kepler by mohl vyprávět. Ten si vybíral svou druhou ženu „Frau K“ a postupně se při námluvách setkal s jedenácti ženami. Nakonec se po jedenácti „pohovorech“ vrátil k v pořadí páté ženě a tu si vzal. Dobře udělal, jejich manželství bylo šťastné.

A protože vdovec Kepler potřebnou strategii optimálního zastavení neznal, postupně vybíral z jedenácti žen a prošel si tak dvouletým „očistcem“. Nakonec dopadl ale stejně, jako kdyby strategii optimálního zastavení použil, ale jen čistě náhodou.

Přitom řešení tohoto problému, a jemu podobných na profesionální, tedy vědecké úrovni, není zas tak staré. Postupně vyberete a vezmete v úvahu jen 37 % objektů. V tomto počátečním výběru si najdete pro sebe tu nejlepší nebo nejvhodnější hodnotu, kterou si zapamatujete. Následně vybíráte dál, a pokud narazíte na ještě lepší nebo vhodnější hodnotu, než je ta nejlepší z výběru o rozsahu 37 %, pak končíte s výběrem. Výsledkem je, že jste s pravděpodobností opět 37 % vybrali toho nejlepšího adepta nebo například zvolili nejvhodnější okamžik k ukončení rozhodovacího procesu v ekonomickém nebo finančním životě. Uvedené hodnoty rozsahu výběru a pravděpodobnosti nejlepšího řešení jsou opravdu shodné, ale mají dva různé výše uvedené významy.

Kdyby pan Kepler dopředu věděl, že ho při výběru partnerky zaměstná celkem jedenáct žen, mohl pohovořit jen se čtyřmi adeptkami. To je právě 37 % z jedenácti. Shodou okolností se mu zamlouvala ještě více, než byla ta nejlepší z probrané první čtveřice, právě hned pátá adeptka. Kdyby aplikoval strategii optimálního zastavení, mohl skončit s výběrem okamžitě po pohovoru s pátou ženou, a tím si ušetřit šest dalších bolestných pokusů.

Strategie optimálního zastavení je matematickým zkoumáním toho, kdy je nejlepší skončit.