Klesnou úrokové sazby v České republice ještě letos?

Úrokové sazby České národní banky by se mohly snížit ještě v letošním roce. Plyne to z nedávno zveřejněného jednání bankovní rady ČNB během září. Je zřejmé, že členové současné bankovní rady pod vedením Aleše Michla nevylučují první pokles už během listopadu nebo prosince. Radní ale dodávají, že pokles úrokových sazeb bude muset být pozvolný.

Diskuzi o prvním snížení úrokových sazeb nevyloučil kupříkladu viceguvernér ČNB Jan Frait. Ten ale zároveň dodává, že při uvolňování měnové politiky se bude muset postupovat jen velmi opatrně. Stále totiž panuje riziko nárůstu inflačních očekávání, tedy to, jaký vývoj cen lidé očekávají v budoucnu. Jde o významný faktor toho, jak spotřebitelé i firmy své peníze utrácejí, půjčují si je a následně i investují.

Podobný názor má ve vedení České národní banky i radní Jan Procházka. Ten nárůst inflačních očekávání na nedávném zasedání České národní banky spojil s rizikem možného zvýšení cen při tradičním lednovém přecenění. K tomu se uchylují obchodníci v České republice pravidelně a půjde o důležitý ukazatel toho, jak se bude inflace v dalším období vyvíjet.

Pro opatrné snižování úrokových sazeb se vyjádřil i člen bankovní rady Jan Kubíček či Tomáš Holub. Druhý jmenovaný na zářijovém jednání ČNB konstatoval, že případné vyčkávání se snižováním sazeb až do února 2024 by mělo svá rizika, a to kupříkladu ve spojitosti s možným razantnějším postupem při snižování úrokových měr v dalším období, což by v konečném důsledku mohlo znamenat i vytvoření tlaků na oslabování kurzu české koruny.

Vyšší úrokové sazby jsou pro ekonomiky z mnoha důvodů problematické. Sazby centrální banky totiž určují výpůjční náklady pro celou ekonomiku. Odvíjí se od toho úročení úvěrů i bankovních vkladů.

Firmám se kvůli vysokým úrokovým sazbám České národní banky prodražují výpůjční náklady, což znamená, že podniky musí počítat s vyššími náklady na provoz. Investice mnoha firem se z důvodu vysokých úrokových sazeb často odkládají, což se negativně propisuje i do vykázaného hrubého domácího produktu.

Domácnosti pocítí případný pokles úrokových sazeb zejména ve dvou rovinách. V prvé řadě dojde po několika měsících k opětovnému poklesu úroků na spořících účtech i dalších podobných produktech, a to včetně termínovaných vkladů.

Řada domácností ale zároveň čeká na pokles úrokových sazeb České národní banky z důvodu možných nákupů nemovitostí. Češi dlouhodobě preferují bydlení ve vlastním, vysoké úrokové náklady se ale negativně propisují do měsíčních splátek, a proto řada českých občanů nákupy nemovitostí odložila. Za současné situace je totiž mnohdy bydlení v nájmu cenově výhodnější než čerpání hypotečního či jiného úvěru. Postupné snižování úrokových měr tedy může opět nastartovat i velkou poptávku a zájem na trhu s nemovitostmi.

Poslední jednání České národní banky o úrokových sazbách se odehrálo během září. Pro stabilitu sazeb se tedy shodně vyjádřilo hned sedm členů současné bankovní rady. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %