Konsolidací veřejných financí francouzské vlády

Francouzská vláda zvažuje zvýšení daní pro velké společnosti, aby dostala pod kontrolu veřejný deficit a stabilizovala své finance. Mezi opatřeními, která jsou momentálně na stole, je dočasná daň pro společnosti, které dosahují ročního obratu přesahujícího 1 miliardu eur, stejně jako daň z odkupu akcií, uvádí zpráva serveru Le Monde, který měl přístup k dokumentům týkajícím se rozpočtu.

Tato výjimečná daň pro velké společnosti, které ročně generují miliardové obraty, zapadá do nedávných prohlášení premiéra Michela Barniera. Ten se již v posledních týdnech vyjádřil ve prospěch toho, aby na dočasném řešení finančních problémů státu participovaly ty podniky, které mají na to, aby přispěly. Podle plánů, které se podle Le Monde zvažují, by podniky s obratem nad 1 miliardu eur zaplatily zvláštní daň ve výši 8,5 % nad rámec běžné sazby daně z příjmu právnických osob, která činí 25 %. To by vedlo k celkovému zdanění ve výši 33,5 %. Tento krok by znamenal návrat k sazbě z let před rokem 2017, kdy prezident Emmanuel Macron postupně snížil korporátní daně s cílem zvýšit konkurenceschopnost Francie. Odhaduje se, že toto opatření by do státní pokladny mohlo přinést až 8 miliard eur do roku 2025.

Další návrhy zahrnují zdanění zpětného odkupu akcií, což je praxe, při níž společnosti vykupují vlastní akcie z trhu a následně je ruší, čímž se snižuje počet akcií v oběhu. Tím se zvyšuje zisk na akcii a zhodnocuje se cena akcií, což vede k výhodám pro akcionáře. Kritici této praxe ale tvrdí, že odkupy akcií nepřinášejí žádnou reálnou hodnotu a spíše upřednostňují zisk před dlouhodobými investicemi do společnosti nebo zvýšením platů zaměstnanců.

Dále by mohla být posílena ekologická daň na automobily, což by mělo za cíl podpořit nákup ekologičtějších a méně znečišťujících vozidel. Podle plánů by mohla být snížena emisní hranice, což by vedlo k tomu, že více aut by spadalo pod tuto daň, a zároveň by mohla být zvýšena maximální výše daně, což by mělo odrazující účinek na nákup vozidel s vysokými emisemi.

Další možností, kterou vláda zvažuje, je zpřísnění zdanění ubytování typu Airbnb a dalších krátkodobých pronájmů. Tento krok by měl zvýšit daňové příjmy a zároveň reagovat na rostoucí krizi v oblasti bydlení, kdy nedostatek dostupných bytů pro dlouhodobý pronájem zhoršuje situaci na realitním trhu. V současné době jsou pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb, často zvýhodněny, a vláda se snaží tento trend zvrátit.

Nový ministr pro hospodářství a finance Antoine Armand bude muset čelit značným výzvám, pokud se pokusí dostat veřejné finance Francie do rovnováhy. Francouzský veřejný deficit se v roce 2023 vyšplhal na 154 miliard eur, což představuje 5,5 % HDP, a pro letošní rok se očekává, že překročí hranici 6 % HDP. V roce 2022 činil deficit 4,8 % HDP, zatímco v roce 2021 dosáhl 6,6 %. Veřejný dluh Francie se blíží k 110,6 % HDP, což představuje značnou zátěž pro státní finance.

V červenci letošního roku Evropská unie varovala Francii a dalších šest členských států kvůli jejich nadměrným veřejným deficitům. Spolu s Francií byly na seznamu varovaných zemí také Belgie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko, které stejně jako Francie překročily 3% limit veřejného deficitu, stanovený v Paktu stability a růstu EU.

Vzhledem k rostoucímu tlaku na snížení veřejného deficitu bude důležité sledovat, jakým směrem se budou ubírat další kroky francouzské vlády. Premiér Michel Barnier by mohl objasnit své plány týkající se rozpočtu v rámci svého prvního obecného prohlášení o politice, které je naplánováno na příští týden před Národním shromážděním.