Kupní cena nemovitostí vzrostla v letech 2010 a 2023 téměř v celé EU

Čerstvá data Eurostatu ukazují, jak se v zemích Evropské unie v posledních letech vyvíjely kupní ceny nemovitostí i výše nájmů. Žebříčku v cenovému nárustu kupních cen i nájmů mezi lety 2010 a 2023 dominuje Estonsko. Ceny se ale znatelně zvýšily třeba i v Maďarsku, Lotyšsku nebo v Litvě. I Česká republika se řadí mezi leadery.

Při pohledu do statistik je každopádně patrné, že v naprosté většině států růst kupních cen nemovitostí převýšil růst nájemného. Jinak tomu nebylo ani v České republice, Rakousku, Slovensku nebo v Německu. V případě Česka vzrostla kupní cena nemovitostí asi trojnásobně rychleji než cena nájmů.

Za těmito daty je možné spatřovat hned několik příčin. Tou první je vysoká vazba k vlastnickému bydlení ze strany osob, které žijí v oblasti střední a východní Evropy. Poptávka po vlastním bydlení v České republice, Maďarsku nebo třeba v Estonsku je dlouhodobě vysoká a v posledních letech byl tento zájem tažený i velmi přívětivou úrovní úrokových sazeb. Díky tomu se zájemcům o vlastní nemovitost naskýtala možnost poměrně levného financování, čehož mnozí využili i pro účely spekulací.

Touha po vlastnickém bydlení a přívětivá výše hypotečních sazeb ale není to jediné, co k růstu cen nemovitostí v mnoha státech Evropské unie napomohlo. Řadí se sem i makroekonomické faktory. Státy jako Estonsko, Litva i další totiž před vypuknutím pandemie nemoci covid-19 prožívaly velmi hospodářsky úspěšné roky.

Při pohledu do zveřejněných dat je patrné, že jihoevropské ekonomiky s takovým nárustem kupních cen nemovitosti i nájmů v letech 2010 až 2023 (2. čtvrtletí) nebojovaly. V Řecku se dokonce v tomto období cena bytových jednotek o 20 procent propadla. Zanedbatelný cenový nárůst pozorují statistici také v případě Španělska, Itálie nebo třeba Kypru.

Důvodem stagnace, respektive poklesu, cen na jihu Evropy souvisí s tamní makroekonomickou kondicí, která v mnoha směrech zaostávala za zeměmi střední a východní Evropy. Třeba v případě Itálie je možné zároveň konstatovat, že tato země zažívá silné urbanizační tlaky a zejména vylidňování venkova je pro ni dost typické. Při pohledu do italských médií je zřejmé, že v tomto státě se nachází i několik obcí, které nabízí nemovitosti až za symbolické ceny, a to výměnou za trvalý pobyt.

Je otázkou, jak se bude trh s nemovitostmi v dalších letech dál vyvíjet. Dost záležet bude na vývoji úrokových sazeb centrálních bank. Lze však očekávat, že úroková míra v zemích EU bude v dalších letech klesat, což se nejspíš projeví i na trhu s nemovitými věcmi. Kupní cena bytových jednotek bude růst a podobně tomu bude i s nájmy.

Třeba v případě České republiky je zřejmé, že dlouhodobě se tato země potýká s nedostatečnou novou výstavbou. Ta mimo jiné souvisí i s velmi přísnou stavební regulací, která problémy na trhu s nemovitostmi ještě prohlubuje. Řada developerů nyní navíc odložila své stavby, a to v důsledku zdražení materiálů i nedostatečné poptávky. Jakmile se tedy sazby sníží, je možné v českém prostředí očekávat rakový zájem, což se pochopitelně projeví i v kupních cenách.