Libanon je v extrémních problémech. Inflace dosahuje skoro 260 procent

Libanon už několik měsíců bojuje s obrovskými ekonomickými problémy. Pondělní čísla za červen ukázala, že tamější centrální bance se nedaří krotit obrovsky silnou inflaci. Roční míra inflace tu momentálně dosahuje 253,55 procenta a oproti květnu se ji podařilo snížit jen o zhruba sedm procentních bodů.

Hyperinflace na libanonském území v červnu pokračovala už 35. měsíc v řadě. Až tři čtvrtiny libanonské populace vlivem enormního cenového nárůstu opadlo do chudoby. Na hranici extrémní chudoby je až 36 procent z nich. Hyperinflace postupně vymazala celoživotní úspory a v podstatě zastavila chod domácností i tamního veřejného sektoru.

Hodnota libanonské měny je tak nízká, že velká část tamních obchodů raději uvádí ceny v amerických dolarech. Problémy jsou v zemi i s dodávkami elektrické energie, neboť často dochází k jejich výpadkům. Obyvatelé nemají téměř žádné jistoty a obávají se toho, co v budoucnu budou muset ještě zkousnout. Žádné výraznější reformy navíc nepřichází.

V Libanonu zároveň už poměrně dlouho pobývá i řada uprchlíků ze sousední Sýrie. Podle aktuálních propočtů by jich mělo být až 1,5 milionu. Pravidelně zveřejňované údaje ale také dokládají, že problém s pokrytím základním potřeb má devět tam žijících Syřanů z deseti.

Velmi problematickou situaci v Libanonu potvrzuje i studie Světové banky z letošního května. Za první čtvrtletí roku 2023 byl totiž právě Libanon zemí, kde byla míra růstu cen potravin nejvyšší na celém světě a dosáhla úrovně 352 procenta. Jen těsně za Libanonem se v prvním kvartálu roku 2023 umístila Venezuela (158 %), Argentina (110 %) nebo Zimbabwe (102 %).

I kvůli obrovským problémům se Světová banka během letošního června rozhodla, že na podporu libanonské ekonomiky pošle 300 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 6,5 miliardy korun.

Světová banka zároveň odhaduje, že reálný hrubý domácí produkt tohoto státu se od roku 2018 snížil už o skoro 40 procent. Tím se však během poměrně krátké doby vymazalo předchozích skoro patnáct let trvajícího hospodářského růstu. Od roku 2019 ceny jídla či nealkoholických nápojů v zemi vzrostly podle libanonských úředníků až o 350 procent.

Moment, který umocnil postupný úpadek libanonské ekonomiky, souvisí i s ničivým výbuchem v bejrútském přístavu koncem srpna roku 2020. Tehdy došlo k explozi asi 2 750 tun dusičnanu amonného, který byl libanonskou vládu uložen bez patřičných povolení právě v bejrútském přístavu. Vlivem této události přišlo o střechu nad hlavou asi 300 tisíc lidí a zemřelo zhruba 250 osob.