Litva uštědřila Rusku tvrdý políček

Litva od soboty 18. června přes své území zakázala vlakovou dopravu zboží do kaliningradské exklávy. Jde o ruské území vklíněné mezi Polsko, Litvu a Baltské moře. Vhledem ke své poloze je oblast závislá na dovozu celé řady zboží. Proč se k tomuto kroku Litva odhodlala? A jak na novou situaci reagují představitelé Ruska?

V České republice se setkáváme s historickou nepřesností spojenou se založením města Kaliningrad, které je metropolí oblasti. Za založením města nestál český král Přemysl Otakar II., jak je někdy chybně uváděno, pouze bylo město pojmenováno na jeho počest, poté co v letech 1254-1255 vedl křížovou výpravu v oblasti Baltského moře. Kaliningradská oblast byla do dubna 1945 součástí Německa v podobě oblasti Východního Pruska, poté byla anektována Sovětským svazem. Po jeho rozpadu Rusko oblast de facto zdědilo po Ruské SSR (sovětská socialistická republika) a území si ponechalo vzhledem k velké námořní základně a pro nezamrzající přístup do Baltského moře. Exklávu dělí od ruského území 370 km a při cestě po souši je z Ruska nutné překonat minimálně dva další státy.

Litva zakázala dovoz zboží přes své území po pátečních konzultacích s Evropskou komisí. V kaliningradské oblasti žije téměř milion obyvatel a z pohledu celkového ruského HDP nejde o hospodářsky zásadní oblast, když zde není generováno ani 1 % ruského HDP. Jde ale o tvrdý políček Rusku ze strany malého souseda. Vzhledem ke své poloze, kdy je oblast ze všech stran obklopena cizím státním územím (proto označení exkláva), je oblast plně závislá na dovozu celé řady zboží. Místní podnikatelé utrpěly tvrdou ránu se uvalením sankcí na Rusko, protože buď dodávali komponenty pro západní společnosti (BMW, Hyundai, Kia a další) nebo prodávali své finální výrobky do zahraničí, především do Polska. V rámci uvalených sankcí se již dříve omezil dovoz ze zahraničí. Tentokrát se ale uzavřela pozemní cesta i pro ruské zboží. Je ho stále možné dovážet po moři, ale samozřejmě s vyššími náklady i délkou dodání. Letecká cesta v tomto případě v zásadě může pouze kopírovat lodní cestu vzhledem k faktu, že ruským letadlům je přelet přes území EU zapovězen. Guvernér oblasti Anton Alichanov se snaží zabránit hromadění zboží obyvatelstvem prohlášením, že ke stávajícím dvěma zásobujícím plavidlům se do konce roku připojí sedm dalších.

Historickou zajímavostí je fakt, že sovětský vůdce Nikita Chruščov v 50. letech minulého století nabídl připojit kaliningradskou oblast představitelům tehdejší Litevské SSR. Ten samý vůdce také rozhodl o administrativním začlenění Krymského poloostrova do Ukrajinské SSR. Tehdy samozřejmě nikdo neočekával rozpad sovětské říše, ale všichni víme, jak dopad tohoto rozhodnutí samostatná Ukrajina o mnoho desítek let později pocítila. Tehdejší litevské odmítnutí se v kontextu ruských „sousedských vztahů“ posledních let jeví dnes jako mimořádně moudré.

Co by mohlo následovat? Ruské ministerstvo zahraničí po předvolání litevské chargé d'affaires již oznámilo, že si „vyhrazuje právo k ochraně národních (ruských) zájmů“. Dle názoru ruského ministerstva zahraničí Litva porušuje své mezinárodní závazky zejména pak dohodu mezi Ruskem a EU o dopravě zboží mezi Ruskem a kaliningradskou oblastí z roku 2002. Je docela úsměvné, že se Rusko domáhá dodržování mezinárodního práva, když ho svou „speciální vojenskou operací“ na území Ukrajiny samo flagrantně porušuje. Pokud by Rusko ale chtělo reagovat silou, stojí za připomenutí, že Litva je od roku 2004 členem NATO…