Maďarská ekonomika opět v recesi
Maďarská ekonomika se ve třetím čtvrtletí letošního roku propadla do technické recese, když se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,7 % oproti předchozímu čtvrtletí. Hlavními faktory tohoto poklesu byla slabost v klíčových sektorech, konkrétně zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Tento ekonomický pokles zhoršil hospodářskou situaci v zemi, která se stále nevzpamatovala z loňských negativních důsledků. Premiér Viktor Orbán, který vede Maďarsko od roku 2010, čelí nyní náročným výzvám při snaze oživit hospodářství po vysokém nárůstu inflace, který v prvním čtvrtletí roku 2023 překročil 25 %. Tato úroveň inflace byla nejvyšší v rámci celé Evropské unie a představovala významný problém pro domácí spotřebitele a podnikatele.
Silné obchodní vazby na Německo, které je nejen největší ekonomikou Evropské unie, ale také tradičním partnerem Maďarska, Česka a Slovenska, navíc vytvářejí další tlak na maďarskou ekonomiku. Německý automobilový průmysl, kdysi významný tahoun evropského hospodářského růstu, nyní prochází obdobími nestability, což má negativní dopad na ekonomiky těchto zemí, kde německé automobilky vybudovaly rozsáhlé výrobní kapacity. Pro Maďarsko to znamená oslabení klíčového sektoru, na který se tradičně spoléhalo při podpoře růstu.
Podle údajů Maďarského statistického úřadu (HCSO) došlo v zemědělství, průmyslu a stavebnictví k celkovému poklesu, což snížilo ekonomickou výkonnost ve třetím čtvrtletí o přibližně 2 procentní body. Tento propad posunul meziroční růst do negativních hodnot, což bylo horší, než se očekávalo. Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpovídali meziroční růst na úrovni 1,3 %, nicméně předběžný údaj o meziročním poklesu ve výši 0,8 % předčil i ty nejpesimističtější odhady, které očekávaly růst na úrovni 0,9 %.
HCSO však také uvedl, že pokles nebyl ještě větší zejména díky sektorům trhu a službám veřejného sektoru, které do určité míry zmírnily celkový rozsah hospodářského poklesu. Nicméně negativní trend je stále patrný. Na začátku října maďarský ministr hospodářství Marton Nagy upozornil, že růst ve třetím čtvrtletí bude pravděpodobně "velmi blízko nuly", přičemž příčiny současného ekonomického oslabení vidí v nadměrné závislosti maďarského průmyslu na německé poptávce.
V prvních třech čtvrtletích roku 2024 dosáhla maďarská ekonomika růstu pouze o 0,6 %, což naznačuje značné problémy, kterým Viktor Orbán čelí při snaze o zlepšení ekonomické situace před plánovanými volbami v roce 2026. Tento mírný růst je však neuspokojivý a vytváří tlak na vládu, aby hledala řešení a podpořila růst klíčových odvětví, která by mohla pozitivně ovlivnit celkový výkon hospodářství.
Maďarská národní banka minulý měsíc snížila své předpovědi ekonomického růstu pro roky 2024 a 2025 a rozhodla se ponechat svou základní úrokovou sazbu na úrovni 6,5 %, což je nejvyšší úroveň v rámci celé EU. Tento krok je reakcí na obavy, že další oslabení maďarského forintu by mohlo vést k opětovnému nárůstu inflace. Kurz forintu totiž v posledních týdnech zaznamenal oslabení, což vyvolává obavy z obnovení inflačního tlaku, který by mohl mít negativní dopad na domácí hospodářství.
Obavy z inflace zůstávají stále aktuální, i přes dosavadní zásahy centrální banky, které měly za cíl stabilizovat cenovou hladinu a snížit inflační tlak na domácí spotřebitele. Pokračující obavy o cenovou stabilitu představují významný problém pro domácí i zahraniční investory, kteří nyní zvažují své možnosti v nejistém ekonomickém prostředí Maďarska.