Make America Trump again. Co můžeme nyní čekat?

Vítězství Donalda Trumpa s největší pravděpodobností znamená nižší daně v USA, výrazně vyšší ochranu vlastních hranic (je otázkou, jak toho bude chtít Trump dosáhnout) a dost možná protekcionistické obchodní bariéry.

Americký lid včera a dnes promluvil a Donald Trump se stane 47. prezidentem Spojených států. Stane se také teprve druhým prezidentem, který bude vykonávat funkci s přestávkou. Zatímco průzkumy veřejného mínění naznačovaly těsný výsledek, zdálo se, že finanční trhy si jsou reálným výsledkem stále více jisté, neboť akciové trhy, dolar a výnosy státních dluhopisů v posledních týdnech rostly. Zda tyto trendy zůstanou zachovány, závisí na tom, jak rychle dokáže Trump zmobilizovat svou stranu a prosadit svůj legislativní program v Kongresu.

První otázkou, kterou je třeba vyřešit, je řešení limitu federálního dluhu, který bude obnoven již 2. ledna. Trump pak bude 20. ledna inaugurován a jeho tým bude muset rychle vyrazit do akce, aby se dohodl na rozpočtu a dosáhl zvýšení nebo dalšího pozastavení stropu. V opačném případě se do značné míry ochromí činnosti federálních institucí. Dodejme, že dluhový limit je ignorován od června tohoto roku.

V současné době se zdá, že republikáni mají nakročeno k zisku prezidentského úřadu, Senátu i Sněmovny reprezentantů, což by znamenalo, že by to mělo být jednoduché. Pokud by se však demokratům podařilo vyhrát ve Sněmovně, mohlo bychom opět zažívat období plné sporů, které bude způsobovat neklid na trhu. V případě druhého zmíněného scénáře by to dalo brzký signál, zda bude Trumpova schopnost prosadit snížení daní omezena či nikoliv.

Tři hlavní politické cíle Donalda Trumpa jsou:
1.    Prodloužit a upravit zákon o snižování daní a pracovních míst, jehož platnost má v současné době skončit na konci roku 2025, a zároveň snížit daně z příjmu právnických osob.
2.    Omezit imigraci, zejména na jižní hranici USA.

3.    Zavést cla, která podle jeho názoru zvýší příjmy, podpoří přesun výroby a podpoří hospodářský růst a zaměstnanost (a také zvýší inflaci).

Je dost pravděpodobné, že Donald Trump zopakuje své první prezidentské působení a zaměří se nejprve na domácí otázky. Jeho návrhy zahrnují potlačení nelegálního přistěhovalectví, masové deportace nelegálních migrantů, kteří již v USA jsou, a také určitá omezení legální migrace do USA.

Další fáze by se měla týkat daní. Pokud se skutečně republikánům povede získat Bílý dům, Senát i Sněmovnu reprezentantů, mělo by to být poměrně snadné a mělo by to být dokončeno s dostatečnou časovou rezervou před tím, než 31. prosince 2025 vyprší platnost jeho daňových škrtů z roku 2017. Pokud však bude Kongres rozdělen (viz výše), bude to trvat déle.

Jakmile dosáhne pokroku v domácí agendě, pravděpodobně přejde Donald Trump k obchodní politice. Zde bylo v poslední době ze strany Donalda Trumpa nejvíce zmiňováno zavedení 60% cel na čínský dovoz a 10-20% cla na výrobky z jiných částí světa. To se ale dříve než za rok zřejmě nestane (pokud vůbec).

Pokud jde o geopolitiku a mezinárodní vztahy, tak kromě „zadržování“ Číny, zůstávají vzhledem k jeho volebnímu zaměření na domácí otázky poměrně nejasné. Kromě toho se v diskusích o širších bezpečnostních otázkách bude pravděpodobně opakovaně objevovat kritika nedostatečných výdajů členů NATO na obranu. Zde je ale třeba dodat, že větší část členů NATO nyní plní svůj závazek přispívat do rozpočtu Severoatlantické aliance 2 % svého HDP. V červenci tohoto roku šlo pouze o 8 zemí, z těch větších zmiňme Itálii a především Španělsko.

Hrozící nová obchodní válka by mohla ekonomiku eurozóny posunout z pomalého růstu do úplné recese. Již tak problémové německé hospodářství, které je do značné míry závislé na obchodu s USA, by cla na evropské automobily zasáhla obzvláště tvrdě. To by následně ohrozilo i českou ekonomiku. Nejistota ohledně Trumpova postoje k Ukrajině a NATO by navíc mohla podkopat nedávno stabilizované ukazatele ekonomické důvěry v celé eurozóně.
Navzdory tvrzení evropských politiků, že jsou připraveni na druhé Trumpovo prezidentství, zůstává nejasné, zda by Trump skutečně mohl podnítit hlubší integraci EU, vzhledem k domácím problémům, kterým čelí mnoho evropských vlád. Evropa bude pravděpodobně vyčkávat, jakou politiku Donald Trump skutečně zavede.