Menšinový společník a jeho práva podle Nejvyššího soudu

V českém právním prostředí se v posledních letech objevuje trend posilování ochrany menšinových společníků v obchodních společnostech. Jedním z příkladů tohoto trendu je nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo jmenování hmotněprávního opatrovníka v případě střetu zájmů většinového společníka.

V tomto případě byl navrhovatel, který vlastnil menší podíl ve společnosti, přesvědčen, že většinový společník, který zároveň zastával roli jediného jednatele, porušuje své povinnosti a zneužívá svého postavení ve firmě. Navrhovatel proto navrhl jmenování hmotněprávního opatrovníka, který by měl zajistit, aby společnost byla spravována v jejím nejlepším zájmu.

Soudy první a odvolací instance návrhu vyhověly, ale odvolací soud své rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že většinový společník již není formálně společníkem společnosti, protože svůj podíl převedl do svěřenského fondu.

Navrhovatel se proti tomuto rozhodnutí odvolal k Nejvyššímu soudu, který dovolání vyhověl a rozhodnutí nižších soudů zrušil. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí zdůraznil, že v řízení o jmenování opatrovníka nelze předběžně posuzovat úspěšnost právnické osoby v uplatňování svých práv. To znamená, že i v případě, že by se nakonec ukázalo, že navrhovatelova žaloba na vyloučení většinového společníka je neúspěšná, může být opatrovník jmenován, pokud je důvodné podezření, že by mohlo dojít k ohrožení zájmů společnosti.

Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu má významné důsledky pro ochranu menšinových společníků v obchodních společnostech. Zajišťuje, aby i v případech, kdy majetkové poměry většinových společníků prochází významnými změnami, měli minoritní společníci možnost obrátit se na soud, pokud se domnívají, že jejich práva jsou ohrožena.

Kromě toho toto rozhodnutí Nejvyššího soudu také zdůrazňuje, že ochrana práv menšinových společníků a spravedlivé řízení společnosti jsou zásadní, i když se jedná o společnosti s jednou osobou.

Kromě jmenování opatrovníka mohou minoritní společníci také podat společnickou žalobu na vyloučení většinového společníka ze společnosti. Tato změna v zákoně o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti 1. ledna 2021, poskytuje minoritním společníkům další možnost obrany proti nespravedlivým praktikám ze strany většinových společníků.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu má také dopad na jednání většinových společníků. Ti mohou být motivováni k tomu, aby jednali v zájmu společnosti, i když mají většinu hlasů.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu je významným krokem v oblasti ochrany menšinových společníků v obchodních společnostech. Zvyšuje právní jistotu minoritních společníků a přispívá k zajištění spravedlivého řízení společností.

Aplikace v praxi

V praxi toto rozhodnutí znamená, že minoritní společníci mají nyní silnější pozici v případě, že se domnívají, že většinový společník nejedná v nejlepším zájmu společnosti. Mohou se uchýlit k soudnímu řízení, aniž by byli omezeni pouze na vnitřní mechanismy společnosti.

Toto rozhodnutí může mít také dopad na jednání většinových společníků. Mohou být motivováni k tomu, aby jednali v zájmu společnosti, i když mají většinu hlasů.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je významným krokem vpřed v oblasti ochrany menšinových společníků v obchodních společnostech. Zvyšuje právní jistotu minoritních společníků a přispívá k zajištění spravedlivého řízení společností.