Může si z ekonomického pohledu Česká republika dovolit „provokovat“ Čínu vstřícnou politikou vůči Tchaj-wanu? 1. část

Nově zvolený prezident Petr Pavel hovořil s prezidentkou Tchaj-wanu jen pár dní po svém vítězství. Nazlobil tím Čínu, která na podobné "provokace" reaguje ostrými prohlášeními a někdy i sankcemi. Jak je případné uvalení čínských ekonomických sankcí vůči České republice reálné? Jaký je poměr česko-čínského dovozu a vývozu? A jak Čína zareagovala na krok Litvy otevřít zastupitelský úřad pod názvem de facto legitimizujícím samostatnost Tchaj-wanu?

Fakt, že nově zvolený prezident Petr Pavel absolvoval jeden ze svých prvních „prezidentských“ telefonátů s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen, byl jistým překvapením. Prezidentka o telefonický hovor s novým českým prezidentem sama požádala. Tím, že Petr Pavel tuto žádost akceptoval, jasně ukázal svůj mezinárodně-politický postoj, který dával najevo již během předvolební kampaně a také se tím vymezil proti Miloši Zemanovi, jehož podpora Číny byla jedním ze základních bodů jeho „prezidentství“. Negativní reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Čína je na jakékoliv politické kontakty s ostrovem, který pokládá za svou provincii, velmi háklivá. Negativní reakce se dočkala i cesta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila v srpnu 2020. V případě České republiky (a vlastně i většiny jiných zemí) se ale vždy jednalo pouze o slovní reakci a více či méně vyslovené hrozbě o odvetných opatřeních. Výjimkou byla Litva v roce 2021.

Tato pobaltská země, minimálně z čínského pohledu, překročila akceptovatelnou hranici tím, že pojmenovala zastupitelský úřad ve svém hlavním městě přímo podle názvu ostrova Tchaj-wan, a nikoliv dle hlavního města Tchaj-peje, jak je jinak zvykem. Byť Čína oficiálně žádný ekonomický bojkot litevského zboží nepřiznala, litevský vývoz do Číny po zmíněné události poklesl o 90 %. Čína navíc nechce dovážet ani produkty, které se alespoň zčásti skládají z komponent vyrobených v Litvě. Hrozí něco takového i České republice? Pokud bychom se se svou zahraniční politikou odlišovali od ostatních členských států EU, tak ano. Pokud by ale obdobně vstřícný krok zaujaly i „velké“ státy EU, Čína by si zřejmě obdobnou reakci nemohla dovolit, protože Evropská unie je po uskupení ASEAN druhým největším obchodním partnerem Číny.

Z pohledu obchodní výměny je pozice České republiky a Číny extrémně nevyrovnaná. Zatímco dovoz z Číny se na celkovém dovozu do České republiky podílí více než 12 % a Čína je tak druhý největší dovozce do ČR hned po Německu (podíl přes 23 %), v případě vývozu českého zboží pak „Říše středu“ zaujímá až 18. místo s cca 1% podílem na celkovém domácím vývozu. Objem českého vývozu do Číny tak svou významností odpovídá exportu do Švýcarska nebo Turecka. Negativní saldo obchodní bilance s Čínou se od roku 2005 zvětšilo více než čtyřnásobně a aktuálně ročně činí více než 450 mld. CZK! Z tohoto pohledu nejsou případné čínské sankce na české zboží zásadní, zcela jistě se ale najdou v tuzemsku společnosti, kterým by to problémy určitě způsobilo. 

Větší dopad by mohlo mít případné rozšíření zákazu dovozu i na dílčí komponenty (tak jako v případě Litvy), které pocházejí z České republiky. Škodě Auto sice již několik let v Číně, hlavně díky extrémnímu zájmu o některé modely od značky Volkswagen, klesají prodeje, ale pokud by měla ročně česká automobilka přijít o cca 150.000 prodaných vozidel, rozhodně by to pocítila. Otázkou je, zda by Čína k sankcím obdobným jako v případě Litvy reálně přistoupila, protože Škoda Auto nyní dodává část komponentů vyrobených v závodech Škoda jiným značkám koncernu VW. Navíc již dříve vyráběla pro značku Seat model Toledo a nedá se vyloučit, že v budoucnu k něčemu obdobnému opět nedojde. Z pohledu Škody Auto je tak „členství“ v koncernu VW i z tohoto pohledu výhoda. 

Pokud by ale teoreticky Čína opravdu sankce na české zboží či komponenty zavedla, pro českou ekonomiku by to byl velký problém, protože řada německých subjektů by pak zřejmě přestala importovat subdodávky z České republiky (viz míra závislosti českého vývozu na Německu zmíněná v tomto článku).

Pokračování v 2. části již zítra.