Může si z ekonomického pohledu Česká republika dovolit „provokovat“ Čínu vstřícnou politikou vůči Tchaj-wanu? 2. část

Splnily cesty Miloše Zemana do Číny ekonomická očekávání? Do jakých domácích subjektů čínské společnosti investovaly? Do čeho investuje tchaj-wanský vládní fond a na jaké oblasti se chce do budoucna zaměřit?

Z pohledu možných zahraničních investic do domácí ekonomiky se končící prezident Miloš Zeman výrazně upnul právě na Čínu. Navštívil ji hned několikrát a rád se nechával slyšet, kolik miliard českých korun bude díky tomu v České republice čínskými subjekty proinvestováno. Vrcholem měla být v březnu 2016 návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze, kdy bylo při této příležitosti podepsáno zhruba 30 obchodních dohod. V úhrnu mělo jít o cca 230 miliard CZK, které u nás měla komunistická Čína investovat. Bohužel se postupem času ukázalo, že naprostá většina těchto investic zůstala pouze na papíře v podobě nezávazných memorand. Do konce roku 2022 u nás Čína proinvestovala cca 14 miliard CZK. O pozitivním dopadu většiny uskutečněných investic se dá navíc pochybovat, protože se v naprosté většině případů nejednalo o vytvoření nových podniků a tím o tvorbu nových pracovních míst, ale o akvizice již existujících subjektů. Čínské investiční společnosti své prostředky vložily např. do Pivovarů Lobkowicz, Travel Service (dnes vystupující pod značkou Smart Wings), strojírenského a metalurgického podniku Žďas, či do mediálních společností Jaromíra Soukupa. Pro srovnání dodejme, jaké investice čínské společnosti provedly v posledních letech v zemích, kde neměly zastání v podobě servilní hlavy státu. Mezi ty největší se řadí akvizice finské softwarové společnosti Supercell za téměř 7 miliard EUR, akvizice německé robotické společnosti Kuka za 4,5 miliard EUR nebo akvizice za 2,3 miliard EUR v případě irské společnosti HNA, která se zabývá pronájmem letadel.

Pokud se podíváme na objem investic Tchaj-wanu, tak v absolutních číslech na celorepublikové úrovni nedosahuje těch čínských. Rozdíl je ale v tom, jaký přínos české ekonomice přináší. Do konce roku 2021 u nás, díky tchaj-wanským investicím, vzniklo téměř 30 tisíc nových pracovních míst, v případě Číny jde sotva o 5 tisíc. Hlavním tchajwanským investorem v České republice je mezinárodní IT gigant Foxconn, který pro Hewlett Packard ve svých pobočkách v Pardubicích a Kutné Hoře produkuje počítače a servery. Zmíněné závody společnosti Foxconn patří k největším svého druhu určeným pro evropský trh. Nadstandardní politické vztahy s Tchaj-wanem vyústily také ve slíbené investice prostřednictvím vládní tchajwanské společnosti Taiwania Capital, která by z fondu pro východní a střední Evropu (Central and Eastern Europe Investment Fund) měla cca 3,7 miliard korun investovat v České republice, Slovensku a Litvě. Na Slovensku fond investoval do slovenského startupu Photoneo, který dodává technologie např. pro Rohlík.cz. Obecně se zmíněný fond bude zaměřovat na tyto oblasti: polovodiče, biotechnologie, letectví a kosmonautika, finanční technologie, elektromobily nebo laserová optika.

V posledních letech tchaj-wanské subjekty investovaly v pevninské Číně až 10 mld. USD ročně. Podle některých zdrojů má ostrovní vláda v plánu až 50 % společností přesunout. Částečně by šlo o vybrané země jihovýchodní Asie a částečně by mělo jít o středoevropské země. Byť v celkovém úhrnu tchaj-wanské investice v České republice za těmi čínskými zaostávají, aktuálně se zdá, že mají do budoucna vyšší potenciál.

Ideální stav pro Českou republiku je takový, kdy má korektní vztahy jak s Čínou, tak Tchaj-wanem. Ale vzhledem k faktu, jak čínská strana reaguje v zásadě na každý jen trochu bližší kontakt s tchajwanskými představiteli, může se v budoucnu Česká republika snadno dostat do pozice, že si chtě nechtě bude muset „jednoduše“ vybrat…