Mzdy v Maďarsku rostou moc rychle

V pátek bylo zveřejněno, že maďarské mzdy rostly v červenci meziročně o 15,3 %. Ve stejné době byla inflace nižší, a tak měli Maďaři reálně více. Zásadně se zvyšovaly minimální mzdy a nezaměstnanost zůstává nízká. Taková fakta působí velmi negativně na inflaci. Maďarská centrální banka rychle navyšuje úrokové sazby. Ta česká doufá, že si čeští pracovníci nevyjednají obdobné navýšení.

V době, kdy na ekonomiku působí mnoho inflačních faktorů je důležité hledat prvky, které působí desinflačně. To znamená, že nepřikládají polínka do ohně, ale naopak rychlost tempa růstu cen zpomalují. V českém prostředí může být takovým aspektem nižší nominální růst mezd. Shodují se na tom i centrální bankéři.

Tyto pozitivní zprávy bohužel nedostávají radní centrální banky v Maďarsku, kde se musí potýkat s dalším inflačním tlakem způsobujícím mzdově-cenovou spirálu. Mzdy v Maďarsku rostou meziročně dvouciferným číslem už sedm měsíců v řadě. Zatím poslední údaj hovoří o 15,3% posílení hrubého výdělku. Jedná se o meziroční nárůst výplat z tohoto července oproti výplatám z července 2021. Simultánně rostla inflace pouze o 13,7 %, tudíž docházelo k reálnému růstu mezd. V aktuální situaci je chudnutí domácností častější, maďarský případ je tak netypický. Až srpnová inflace v Maďarsku překonala 15% hranici o 0,6procentního bodu. Růst nominálních maďarských mezd se bude podle odhadů držet po celý rok nad úrovní 15 %. Naopak pohyb cenové hladiny směrem vzhůru podle posledních statistik narůstal.

Dopad na růst mezd má například výše minimální mzdy. Z počátku roku 2022 v Maďarsku vzrostla minimální mzda skoro o 20 % na 200 tisíc forintů. Takové navýšení nemůže zůstat bez odezvy v podobě tlaků na růst cen, neboť dalším efektem zvýšení minimální mzdy je vzlínání všech mezd v ekonomice, kdy podniky musí připlatit nejen novým zaměstnancům ale i stávajícím pracovníkům, aby byl zachován mzdový diferenciál a spravedlnost.

Růst příjmů lze spojit také s bonusovými příspěvky pro určité pracovní oblasti. V Maďarsku oblíbená vláda darovala značné služební bonusy členům armády a policejních složek. Tento benefit je ekvivalentní jejich jinak běžným šesti měsíčním výplatám.

Problémem je také nízká nezaměstnanost, která zabraňuje vyčišťování trhu práce a ten tak není flexibilní. Srpnová nezaměstnanost v Maďarsku činila 3,4 %. Na trhu práce je málo volných osob a přetahování kvalitních zaměstnanců tlačí na jejich platy a mzdy.

Maďarská centrální banka řeší proinflační podhoubí vysokými úrokovými sazbami. Nyní je nastaveno 11,75 % a cena peněz je nejvýše od května 2004. Tamní centrální bankéři zvyšují referenční úrokovou sazbu velmi rychle a skokově. Problém velkého růstu mezd je nutné řešit vysokými sazbami. Pokud nastalá situace nebude vyřešena a poptávka po zboží a službách nebude utlumena, přijde ona zmiňovaná mzdově-inflační spirála a ceny bude ještě těžší brzdit.

Ve srovnání s Maďarskem je na tom Česká republika docela jinak. Poslední tři čtvrtletí reálná mzda, která je očištěná o inflaci, klesá. Za poslední známý kvartál dokonce o 9,8 %. Lidé si tak koupí za stejné peníze méně. Centrální bankéři se však shodují, že alespoň tento rok je to esenciální. Pokud by lidé chtěli mzdy zvyšovat více, než by bylo přípustné, jednalo by se o další tlak na růst cen. Centrálním bankéřům by pak nezbývalo nic jiného než znovu zvýšit úrokové sazby.