Mzdy v Polsku rostou

Mzdy zaměstnanců v polském podnikovém sektoru zaznamenaly v červenci 2024 meziroční nárůst o 10,6 %, což je významný skok oproti předchozímu roku. Tento trend, který sleduje Polský statistický úřad, je důkazem pokračujícího růstu nominálních mezd v zemi, přestože se tempo tohoto růstu zpomaluje.

Ve srovnání s předchozím měsícem se mzdy zvýšily o 1,6 %. Pro srovnání, v červnu 2024 činila meziroční změna 11 % a měsíční nárůst 1,8 %. I přesto, že růst mezd zpomaluje, stále se jedná o zvyšování mezd, pokud se neberou v úvahu vlivy inflace.

„Nárůst průměrných nominálních mezd není překvapením, vzhledem k tomu, že Polsko stále čelí jedné z nejvyšších inflací v EU," uvedl Dr. Pawel Bukowski, profesor ekonomie na UCL's School of Slavonic and East European Studies.

Inflace v Polsku v červenci dosáhla 4,2 % ve srovnání se stejným měsícem v roce 2023. Bukowski dále zdůraznil, že i přes vysokou inflaci je růst mezd pozoruhodně větší, což naznačuje nárůst reálných mezd.

Profesor Mahmut Zeki Akarsu, asistent profesor ekonomie na Varšavské univerzitě, dodal: „Firmy zvyšují mzdy, aby držely krok s inflací, udržely a přilákaly talentované pracovníky, nebo jednoduše přizpůsobily mzdy vyšším životním nákladům."

Polsko se také potýká s akutním nedostatkem pracovních sil, což je podle Dr. Piotra Lewandowského, pracovního ekonoma z Institutu pro strukturální výzkum ve Varšavě, důsledkem demografických trendů, jako je stárnutí populace. Tento nedostatek pracovních sil zvyšuje vyjednávací sílu zaměstnanců, což vede k dalšímu růstu mezd.

Pokles zaměstnanosti a jeho dopady

Vedle rostoucích mezd přinesl Polský statistický úřad ve středu také data o vývoji zaměstnanosti v zemi. Tento ukazatel se nachází v záporném teritoriu od října 2023, ačkoli poklesy jsou zatím relativně mírné.

Zaměstnanost v červenci klesla meziročně o 0,4 %, což odpovídá stejnému poklesu jako v červnu. Tento pokles je přičítán slabým ekonomickým podmínkám v eurozóně, zejména v Německu, a silné konkurenci z Asie. Podle Piotra Poplawského, senior ekonoma pro Polsko z ING, se polský průmysl potýká se slabou ekonomikou v eurozóně a silnou asijskou konkurencí, což vede ke zhoršení situace v průmyslu.

Nicméně rozsah zhoršení je podle Poplawského omezen demografickou situací a odlivem migrantů z Ukrajiny. V takovém prostředí jsou společnosti stále velmi opatrné při propouštění zaměstnanců, obávají se totiž, že v případě zlepšení ekonomiky bude obtížné najít nové pracovníky.

Firmy se kvůli pomalému hospodářskému růstu snaží snižovat náklady, což vede k některým propouštěním. Polský statistický úřad připomněl, že sektor podniků zahrnuje většinu firem, které se zabývají komerčními činnostmi. Tato data tedy poskytují relevantní pohled na celkový stav polské ekonomiky a její budoucí vývoj.

Polsko se nachází ve složité situaci, kdy se mzdy sice zvyšují, ale růst zaměstnanosti se zpomaluje. Vzestup mezd, i když částečně způsobený inflací, ukazuje na rostoucí tlak na zaměstnavatele, kteří musí reagovat na změny na trhu práce a demografické výzvy. Na druhou stranu pokles zaměstnanosti může být signálem, že firmy se připravují na obtížné období a snaží se optimalizovat své náklady, což může vést k dalším změnám v zaměstnanecké struktuře v blízké budoucnosti.

Růst mezd v Polsku pokračuje, i když pomalejším tempem, zatímco zaměstnanost v podnikatelském sektoru stagnuje nebo mírně klesá. Polská ekonomika se nadále vyrovnává s vysokou inflací a demografickými změnami, které ovlivňují trh práce. Výhled pro příští období zůstává nejistý, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.