Náklady českého státu na cenové stropy budou oproti původním plánům asi o polovinu nižší

Energetickou krizi v České republice se současná vláda již před několika měsíci rozhodla částečně řešit zastropováním cen. Tehdy se řada analytiků předháněla ve svých odhadech, na kolik toto opatření veřejné rozpočty České republiky vlastně vyjde. Státní rozpočet pro letošní rok počítal se sumou 100 miliard korun. Vypadá to ale, že výsledná částka bude nakonec asi o polovinu nižší.

Cenové stropy energií platí pro celý rok 2023. Náklady tohoto opatření podle odborné analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu se nakonec dostanou na asi 50 miliard korun. Nepotvrdily se tak některé hrozící scénáře, ze kterých bylo patrné, že náklady v souvislosti se stále platnými cenovými stropy vyjdou i více než na 100 miliard korun.

Letošní rok ale v mnoha směrech probíhá lépe, než odborné analýzy ke konci loňského roku napovídaly. České republice i dalším státům v Evropě i Unii se podařilo najít a dohodnout alternativní dodávky zemního plynu. Ruské dodávky tak nejsou za současné situace pro velkou část Evropy potřebné. Toho si brzy všimli i investoři a cena energií na burzách začala už během jara postupně klesat.

Výhodou současné situace je, že Česká republika do velké míry profituje z dojednaných dodávek zkapalněného zemního plynu z nizozemského terminálu v Eemshavenu. I díky tomu a plynu z norského území se České republice povedlo rapidně zvýšit před blížící se zimou své plynové zásoby. Ty se podle aktuálních dat blíží hranici 100 procent a podobně jsou na tom i další státy po celé Evropě i Unii. 

Česká vláda se rozhodla cenové stropy ke konci loňského roku stanovit na 6 tisíc korun za jednu megawatthodinu elektrické energie včetně daně z přidané hodnoty. V případě plynu se vláda rozhodla aplikovat do praxe strop ve výši 3 tisíc korun za jednu megawatthodinu zemního plynu. K tomu ale domácnosti musí platit i distribuční poplatky, které nejsou zrovna nízké. V každém případě i toto opatření přineslo českým spotřebitelům i firmám jistou úlevu.  

Pro dodavatele energií bylo v letošním roce typické, že na počátku roku 2023 tyto výše uvedené vládní stropy do svých konečných cen pro spotřebitele a firmy propsaly.

Pokud by k tomu nedošlo, byla by konečná cena energií v České republice výrazně vyšší. Postupně během roku se ale i kvůli příznivé situaci na burze (a tedy ve spojitosti s velkoobchodními cenami) se konečné ceny pro zákazníky začaly snižovat i pod úroveň cenového stropu, díky čemuž se zredukovaly i kompenzace o státu. I proto se náklady státu na cenové stropy nakonec zřejmě vyšplhají „jen“ na padesát milionů korun.

Cenové stropy jsou v České republice v platnosti od počátku letošního roku. Týkají se domácností, firem i veřejných institucí. Česká vláda s cenovými stropy počítá do konce letošního roku. O jejich prodloužení i pro rok příští vláda dosud nerozhodla. I vzhledem ke stále meziročně velmi nižším cenám energiím na trzích je ale pravděpodobné, že takové prodloužení i pro rok 2024 se očekávat nejspíš nedá. Na konečné rozhodnutí politiků se ale ještě čeká.