Nárůst bohatství v Česku loni zaostal za inflací

České bohatství loni doplatilo na vysokou inflaci. Ukazuje to nynější studie Allianz Global Wealth Report, která se zaměřuje na analýzu úspor a dluhů v celkem šedesáti státech světa. Bohatství českých domácností v loňském roce vzrostlo o 5,7 procenta, což se blížilo předloňské hodnotě (6,3 %). Je ale potřeba uvést, že průměrná inflace v České republice se v loňském roce dostala až na 15,1 %.

Pokud aktuální bohatství Čechů srovnáme s rokem 2019, tedy obdobím ještě před vypuknutím pandemie nemoci covid-19, jsou obyvatelé České republiky bohatší asi o 24 procent. Nejde však o reálné vyjádření. Při zohlednění inflace se růst bohatství zvýšil celkově jen o 0,6 procenta, ukázala data zprávy Allianz Global Wealth Report.

Čistý finanční majetek v přepočtu na jednoho českého obyvatele dosáhl podle zprávy na 26 960 euro, což je v přepočtu zhruba 621 tisíc korun. V případě srovnání s dalšími státy po celém světě je patrné, že Česká republika v pomyslném žebříčku nejbohatších států světa o jednu pozici postoupila a ke konci roku 2022 se nacházela na 26. místě.

České republice se podařilo předstihnout nedaleké Slovinsko. Tabulce dlouhodobě vévodí Spojené státy americké. Čistý finanční majetek na obyvatele tam loni dosáhl dokonce na 251 860 euro. Na druhém místě se nacházelo Švýcarsko s 238 780 eury a následovala Dánsko s 193 830 eury. Je patrné, že Česká republika má vůči těmto státům ještě co dohánět.

Z metodologického pohledu je třeba uvést, že hrubé bohatství zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana. V případě čistého bohatství se berou v potaz i nakumulované dluhy.

Studie ukázala, že velkou hnací silou růstu bohatství v České republice byly cenné papíry. V jejich případě byl totiž zaznamenám meziroční růst ve výši 9,5 procenta.

Opačný trend je však patrný v případě pojištění a penzí, kde došlo k poklesu o 0,5 procenta. V porovnání s předchozím rokem je možné zároveň pozorovat pokles tempa růstu u bankovních vkladů, a to na 3,8 procenta z 6,7 %.

V případě analýzy chování průměrného českého člověka je možné také uvést, že došlo ke změně trendů v oblasti spoření. Mohl za to nejprve růst úrokových sazeb České národní banky, který se poté propsal i do úroků u běžných a spořících účtů obchodních bank. Je totiž patrné, že vklady se do velké míry přesunuly z běžný vkladových účtů právě na ty spořící.

Je patrné, že ačkoliv si řada lidí dlouhodobě stěžovala na nízké úrokové sazby, které omezovaly jejich možnosti spořit, nynějším velkým protivníkem je inflace. Ta totiž postupně okusuje nakumulované úspory a už několik měsíců je pravidelně citelně reálně snižuje.

I kvůli tomu finanční majetek domácností ve světě loni klesl asi o 2,7 procenta, což je při pohledu do minulosti největší pokles od roku 2008, kdy vypukla globální finanční krize. Nejvýznamnější pokles je patrný ve Spojených státech (asi o 6,2 %). Následovala Evropa (o 4,8 procenta).

Zcela opačný trend je možné pozorovat u asijských států, jejichž obyvatelům se podařilo finanční majetek zvýšit. Výjimkou bylo jen Japonsko. Třeba v Číně vzrostla držba finančních aktiv meziročně dokonce o 6,9 procenta, stojí ve zprávě Allianz.